• Facebook
  • Instagram
  • Youtube

Reportáž ze setkání Farmers group v Rumunsku: společná zemědělská politika EU začne pravděpodobně platit až po roce 2023

Ve dnech 22.-23. 6. 2018 se v rumunském Sibiu uskutečnilo setkání zástupců zemědělských nevládních organizací v oblasti ekologického zemědělství z celé Evropské unie. Hlavním tématem byla Společná zemědělská politika EU a my jsme byli u toho. Přečtěte si závěry z jednání a vyhlídky pro evropské a české ekologické zemědělství na dalších několik let.

Zastoupení bylo i navzdory destinaci a komplikované dopravě na místo konání velké a jednalo se hlavně na téma Společné zemědělské politiky po roce 2020 a strategii, kterou budou jednotlivé členské státy uplatňovat – ať už jednotlivě nebo prostřednictvím IFOAM EU. Za ČR se setkání účastnila manažerka Svazu Kateřina Urbánková.

„Přestože jsem původně jela na jednání s obavami a rozporuplnými pocity, bylo to nakonec velmi zajímavé setkání. Ke společné zemědělské politice po roce 2020 toho víme zatím málo.  Evropská komise sice publikovala návrhy, ale nic v nich není jisté. Jediné, co jisté je, že Evropská komise má nyní dost práce s udržením EU pohromadě a naprosto rezignovala na vytvoření jednotné zemědělské politiky v EU. Další Brexit si prostě nemůže dovolit a to všichni vědí. Nikdo se proto nechce postavit proti Francii nebo Německu v Evropské komisi a v podstatě to vypadá, že bude plně na členských státech, jak si se SZP poradí, čehož se v případě ČR a ekologického zemědělství při současném politickém vývoji dost obávám. Vzhledem k volbám do euro parlamentu v roce 2019, které zřejmě protáhnou schvalování nového nastavení SPZ, nás pravděpodobně také čeká rozpočtové provizorium. Lze také očekávat, že nově složený euro parlament SZP v nyní připravované podobě, neschválí. Reálně se společnou zemědělskou politikou můžeme počítat od roku 2023. Současně se tak bude připravovat legislativní návrh na rozpočtové provizorium i na novou SZP, což bude administrativně nesmírně chaotické. Na druhou stranu mě potěšily pozice jednotlivých států k problematice. Ty velmi kvituji podobná setkání, kde si můžeme otevřeně prodiskutovat všechny zákulisní informace a hledat vlastní cestu. Tuto cestu mi pro ČR bohužel hledat musíme. Nepatříme mezi staré členské státy, kde ekologické zemědělství má svoji jasnou pozici, ale také jsme mnohem dál než státy směrem na východ Evropy. Na jednání v Sibiu jsem jela s pocit, že nás staré členské státy hodily přes palubu, že prosazují svou politiku mimo naši realitu. Velmi mě pak překvapila pozice Německa i Rakouska, které rezignovalo na snahu umístit ekologické zemědělství do prvního pilíře, ale bude se opět snažit o druhý pilíř. Oproti tomu Francie, které nyní díky rozsahu ploch ekologických farem (ekologické zemědělství se zde skutečně stává hlavním proudem a rozpočet PRV již na financování ekologického zemědělství nestačí, proto nyní zrušili platby na EZ v PRV a platí jen za přechod do EZ) nemá platbu na EZ v rámci Programu rozvoje venkova (PRV), usiluje o umístění ekologického zemědělství do prvního pilíře. Má to výhodu, že první pilíř je 100% financovaný z EU, PRV naopak každý členský stát kofinancuje. Navíc v prvním pilíři SZP se platba nevypočítává na základě újmy. Je to jen na politickém rozhodnutí. V druhém pilíři ano a někdy už ekologičtí zemědělci mají lepší výnosy než konvenční. Je to pochopitelné, protože netrpí totiž tolik na sucho jako farmy bez ŽV, které ořou třetihory, protože půdu mají tak zničenou, že jim ni nic neroste. Tam pak žádná újma bohužel oproti konvenci nejde vypočítat. Ale strategie dát EZ do prvního pilíře je to dle mého názoru riskantní. Raději bych pro ČR usilovala o cestu Německa a Rakouska – EZ do druhého pilíře a hledat v rámci prvního pilíře možnosti dalšího financování, kde se platba nebude překrývat. Na jednání jsme se shodli s kolegy, že k dalšímu postupu předložíme návrhy za jednotlivé země. Jednání v Sibiu hodnotím velmi kladně, protože sdílení zkušeností je v tomto ohledu strašně přínosné,” doplnila Urbánková.

Dalším projednávaným tématem na setkání bylo používání mědi v EZ na dalších 5 let. „Většina států EU zastává názor, že je třeba paralelně prodloužit povolení používání mědi v EZ v množství 4kg/ha/rok a hledat nové způsoby ochrany vhodné pro ekologické zemědělství. Široká veřejnost to vnímá velmi negativně a vede antiBIO kampaň z hlediska povolení mědi v EZ. Jedná se tedy o velmi citlivé téma. Do budoucna bude měď ze seznamu povolených látek na 100% odstraněna a už nyní běží strategie na minimalizaci mědi v EZ, kdy státy mají povoleno max. 20kg mědi/5let/ha a mohou si její použití šetřit na horší roky,” uzavřela Urbánková.

Jak to bude s SZP po roce 2020 a pozicí ekologického zemědělství?

Více informací můžete najít v pozici ČR k SZP nebo v zápise z Farmers group meeting z Rumunska (v AJ) nebo volejte přímo manažerce Svazu PRO-BIO Kateřině Urbánkové na 725571027.