• Facebook
  • Instagram
  • Youtube

Společná zemědělská politika – aktuální informace

Níže najdete možné scénáře k pravděpodobnému řešení Společné zemědělské politiky (SZP), které jsme pro vás připravili na základě všech nám dostupných informací.

1)      Současná SZP a přechod na SPZ

Vzhledem k faktu, že na podzim roku 2019 bude zvolen nový Evropský parlament (EP) – v polovině roku 2019 plánujeme udělat kulatý stůl s kandidáty jednotlivých stran do europarlamentu, abychom je s tématem ekologického zemědělství a provázaností se zemědělskou politikou blíže seznámili. Na akci budete dopředu srdečně zváni. Podle nás je nereálné, že by byla schválena současná podobe SZP připravovaná současným EP. Předpokládá se tedy, že nová SZP začne platit od 1. 1. 2023. Pro vaši informaci přišlo k SZP v prosinci 2018 5500 připmínek od europoslanců. Všechny připomínky musí být přitom vypořádány a čas běží velmi rychle.

Proto se v ČR současně připravuje nový „Strategický rámec“ pro SZP (programový dokument k nové SZP) a MZe zároveň dělá kroky k tomu, aby vyřešilo „přechodné období“. Vaše závazky v rámci SZP tak skončí ke konci roku 2020, následovat bude vždy možnost uzavřít roční závazky (nikdo vás do toho nebude nutit, můžete např. 2 roky hospodařit bez závazku a bez dotací a např. v některých případech rozorat apod.). Není však zatím dořešeno, jak dlouho bude MZe do závazků „pouštět nové hektary“. V roce 2019 určitě ještě ano, poté předpokládáme, že se vše „zavře“.

2)      Příprava nové SZP v EU a na MZe

Zde najdete prezentaci z Farmers group IFOAM EU, kde je naznačen harmonogram přípravy nové SPZ, ale také některé hlavní problémy v souvislosti s ekologickým zemědělstvím. Hlavní problémy, které ekologické zemědělství v rámci SZP nyní řeší (a my samozřejmě společně s IFOAM EU také) jsou:

–          Ekologické zemědělství není v SZP explicitně zmíněno jako opatření.

–          Není povoleno dvojité financování resp., aby se za stejné věci platilo v rámci 1. pilíře (dnes Přímé platby) a PRV. Proto se různí i přístup členských států – některé chtějí EZ dát do „ekoschémat“ v rámci 1. pilíře a konverzi na EZ do PRV, jiné vše do PRV.

My se snažíme, aby se v ČR (a iniciujeme to i na půdě EU) změnil přístup k výpočtu sazeb, nyní se sazba na hektar půdy v režimu ekologického zemědělství počítá tak, že se spočítají náklady na operace, které dělá ekologický zemědělec a újma, která mu vzniká vůči konvenčnímu zemědělství. Poslední roky ale ukázaly, že u řady pozemků nelze žádnou újmu spočítat, protože humózní ekologická půda vykazuje často vyšší výnosy a rentabilitu než zdevastovaná konvenční půda. Navíc operace, které se dávají do plateb a které ekologický zemědělec vůči konvenčnímu dělá „navíc“, nebo jinak, pak ale musí ekologičtí sedláci plnit, protože jsou součástí výpočtu plateb a pak vás SZIF nutí, např. sekat nebo orat v naprosto nevhodném termínu z hlediska agrotechniky.

Proto chceme, aby se platilo za to, co zemědělec přináší jako veřejný statek – čistou vodu, humózní půdu, biodiverzitu atd., nikoliv za újmu vůči konvenčnímu hospodaření. Dle sdělení EK zatím v PRV o tomto přístupu k výpočtu plateb neuvažovali, ale prakticky to možé je. V našem prostředí se tomu samozřejmě řada nevládních organizací jako Agrární komora intenzivně brání.