Biopotraviny ve veřejném stravování
Průvodce pro jídelny
Kde už to funguje
Otázky a odpovědi
Kontaktujte nás
- Kdo je iniciátorem změny? Iniciativa vychází z Programového prohlášení vlády a zároveň je součástí Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021–2027. Za změnou rovněž stojí široká škála aktérů, včetně zástupců sektoru ekologického zemědělství, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zemědělství, nákupčích, zřizovatelů, MAS atd. Uplatnění biopotravin bude součástí Minimálních standardů odpovědného veřejného zadávání pro dodávky potravin a zajištění stravovací služby připravovaných Ministerstvem pro místní rozvoj. Minimální standardy OVZ jsou stanoveny jako implementační opatření Národní strategie veřejného zadávání, kterou schválila vláda v roce 2024 a která je prvním koncepčním materiálem v oblasti zadávání veřejných zakázek v ČR.
- Kterých stravovacích zařízení se nová povinnost dotkne? Minimální podíl 5 % biopotravin ve veřejném stravování se dotkne například nemocnic, domovů seniorů, menz a dalších veřejných zadavatelů, kteří dodavatele potravin tzv. „soutěží“. U školských zařízení, která se z hlediska stravovacích služeb řídí odlišnou legislativou, je tento podíl plánován na úrovni 2 % z hmotnosti porce. Pravděpodobně vstoupí v platnost od školního roku 2025/2026.
- Jsou čeští BIO producenti připraveni? Celý sektor ekologického zemědělství se na tuto změnu připravuje už několik let. Řada farmářů hospodařících v režimu ekologického zemědělství i zpracovatelů biopotravin navíc s veřejnými institucemi spolupracuje dlouhodobě bez ohledu na novou povinnost.
- Nehrozí nedostatek bio surovin / potravin? Jak se vyřeší případné sezónní výpadky? Ekologičtí farmáři se na tuto změnu dlouhodobě připravují a nedostatek, zejména základních komodit, nehrozí. Česká republika je soběstačná v produkci BIO mléčných výrobků, BIO hovězího masa a BIO obilovin. Pro sezónní ovoce a zeleninu či například ovčí a kozí mléko se uplatňuje sezónní kalendář, který pomáhá nákupčím se orientovat. U ostatních komodit však situaci ovlivňují faktory, jako je nabídka a poptávka, regionální dostupnost a další.
- V jakých bio komoditách je Česká republika soběstačná? Čeští ekologičtí farmáři jsou soběstační především v oblasti BIO mléka, BIO hovězího masa a BIO obilovin. Například více než 50 % masného hovězího skotu v ČR pochází z ekologického zemědělství. Tuzemský trh je také bohatý na produkty z obilovin, řada farem i zpracovatelů nabízí například pohanku, špaldu a různé mouky v kvalitě BIO.
- Biopotraviny jsou dražší – stoupnou tedy ceny jídel? Cena základních komodit v BIO kvalitě (mléčné výrobky, hovězí maso či obiloviny) se od těch konvenčních liší jen minimálně a výslednou cenu pokrmu to při jejich zařazení v úrovni 5 či 10 % neovlivní téměř vůbec.
- Minimální standardy zahrnují i sezónní produkci. Bude stanoven minimální procentní podíl odběru za měsíc pro odběratele? Tento aspekt je součástí plánování, přičemž jedním z klíčových prvků je sezónnost. Nejde však primárně o ekologické zemědělství, ale o součást Minimálních standardů odpovědného veřejného zadávání pro dodávky potravin a zajištění stravovacích služeb, které připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj.
- Biopotraviny nemusí pocházet pouze z České republiky. Jaký je tedy smysl podpory domácí produkce? Podpora domácí produkce biopotravin má zásadní význam pro ochranu biodiverzity, obnovu krajiny a zlepšení kvality vodních toků v ČR. Ekologické zemědělství přispívá k udržitelnému rozvoji a zlepšení životního prostředí.
- Existují v České republice příklady institucí nebo zařízení, které již tuto praxi implementovaly? Příkladů bychom našli již nyní mnoho. Například Školní jídelna Zábřeh již dlouhodobě spolupracuje s místními ekologickými farmáři v maximální možné míře. Mezi jejich dodavatele patří Statek Winter, který jídelnu zásobuje BIO hovězím. Pozitivní zkušenosti má také Nemocnice Na Homolce, která spolupracuje například s Ekofarmou Javorník. Své produkty farma dodává také do Nemocnice sv. Kříže na pražském Žižkově a do nemocnice v Kroměříži. V jednání jsou dodávky do Fakultní nemocnice Olomouc. Jmenovat můžeme také město Jičín a další.
- Jak budou nastaveny kontrolní mechanismy a sankce za jejich nedodržování? Důraz je kladen na podporu iniciativy a postupné přijetí změn. Věříme, že zavedení kontroly nebude nutné, neboť kdo by nechtěl zajistit kvalitnější potraviny pro děti, seniory, zaměstnance, pacienty v nemocnicích, studenty v menzách a další skupiny. Samozřejmě se pohybujeme v rámci režimu veřejných zakázek, které mají svá specifická pravidla.
- Počítá se v rámci výhledu na 10% podíl (od roku 2030) i s navýšením podpory lokálních ekologických zemědělců (například formou dotací) pro zvýšení jejich konkurenceschopnosti? Podpora lokálních ekologických zemědělců je součástí dlouhodobého plánu a možnosti se stále hledají. Důraz bude kladen na efektivitu celého systému a zefektivnění distribučního řetězce, nikoliv pouze na dotační podporu. Právě stabilita stravování veřejného sektoru je jedním ze způsobů, jak podpořit naše ekologické zemědělce.
- Plánujete v budoucnu navýšit rozpočet subjektů veřejného sektoru například prostřednictvím dotací na biopotraviny, aby nedocházelo ke zvýšení cen jídel pro zaměstnance? Cena BIO mléčných výrobků, hovězího masa a obilovin se od těch konvenčních liší jen minimálně a výslednou cenu pokrmu to při jejich zařazení v úrovni 5 či 10 % ovlivní pouze v řádu haléřů až korun. Momentálně se o navýšení rozpočtu na biopotraviny formou dotací neuvažuje.
- Plánujete rozšířit závazné minimální standardy pro welfare chovaných zvířat i na jiná hospodářská zvířata kromě nosnic? Ekologické zemědělství již nyní zajišťuje nejvyšší standardy welfare chovaných zvířat. Podporuje volný pohyb a celoroční výběh na pastvu, což pozitivně ovlivňuje jejich kvalitu života. Proto je zavedení kritéria BIO dostačující pro všechna hospodářská zvířata.
- Existují dobré příklady ze zahraničí? Mnoho zemí, jako jsou Dánsko, Rakousko, Švédsko, Slovinsko nebo Francie, již dlouhodobě implementuje biopotraviny do veřejného stravování a dosahují pozitivních výsledků. Například v Kodani jsou biopotraviny zastoupeny z 90 %, ve Vídni jsou na úrovni 60 % podílu biopotravin v rámci veřejného stravování.
- Kam se mohou zadavatelé obrátit o radu? Zadavatelé se mohou obrátit na Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO, který poskytuje kontakty a odborné poradenství, nebo na Českou technologickou platformu pro ekologické zemědělství. Dodavatele také může vyhledávat napřímo díky mapě kamprobio.cz a lovime.bio.
