Kdo hledá, najde...

Aktuality

27.11.2017

Vyšlo v Zemědělci: Dosáhne česká bioprodukce na privátní nadstandardy?

Po úspěšném odbytování biomléka certifikovaného ve standardu německého ekozemědělského svazu GÄA Ökologischer Landbau e.V. bude brzy možné vyvážet do Německa také takto certifikované obilniny a krmné plodiny. Za plnění podmínek nad rámec evropských předpisů se ekozemědělcům nabízí lepší finanční zhodnocení i větší jistota odbytu.

S certifikací dle privátních ekozemědělských směrnic se nejčastěji setkáme v evropských zemích s historicky dlouhou tradicí ekologického zemědělství, jako je Německo, Velká Británie, Švýcarsko či Rakousko. Privátní standardy byly zpravidla iniciativou místních ekozemědělských organizací a vznikaly původně jako snaha definovat parametry a pravidla ekologické produkce, pro které tehdy chyběly jednotné předpisy. I po zavedení evropského legislativního rámce v roce 2007 se řada z nich zachovala a těší se dodnes značné spotřebitelské důvěře. Například v Německu je 52 % všech ekologických podniků sdruženo ve svazech s přísnějšími svazovými standardy. Ty zpravidla upravují oblasti, které se týkají péče o půdu a biodiverzitu, energetické udržitelnosti, transportů či welfare chovaných zvířat. Lze předpokládat, že jejich význam nebude klesat ani s platností nového evropského nařízení, ba naopak.

Českou „přísnější“ bioznačku nemáme, o certifikaci zahraničních značek zájem stoupá

Známá česká biozebra označovala i u nás dříve produkty zemědělců sdružených v PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, dnes je však na úrovni národní značky s plněním totožným pro evropské nařízení. Český „vyšší“ standard prozatím neexistuje, ale PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců jej od roku 2018 plánuje spustit. Již více než pět let Svaz PRO-BIO nabízí mléčným ekofarmám možnost zapojit se do plnění standardu svazu německých ekologických zemědělců GÄA Ökologischer Landbau e.V. Impulzem ke vzájemné spolupráci byl rok 2012, kdy mlékárna LACRUM Velké Meziříčí přestala vykupovat biomléko od okolních ekofarem a certifikace mléčných podniků na GÄA nadstandard tehdy umožnila postiženým farmám odbyt biomléka do Německa a de facto je zachránila před likvidací. Že se jednalo o ekonomicky úspěšné rozhodnutí, potvrzují dnes více než tři desítky podniků zapojené do odbytového družstva České biomléko, které mléko vyváží. Výkupní cena mléka certifikovaného v nadstandardu se stabilně pohybuje okolo 11 Kč/ litr. „Jen do Německa se ho od nás loni vyvezlo 12 621 583 kg. Za 5 let existence odbytu biomléka do Německa tento distribuční kanál přinesl o 71 631 368 Kč více, než kdyby bylo mléko zpracováno pod značkou bio v tuzemských mlékárnách a o 134 655 325 Kč více, než kdyby biomléko skončilo v konvenčním zpracování. Mnoho z farem, které se tehdy do plnění nadstandardní směrnice zapojilo, se ekonomicky stabilizovalo. Někteří si dokonce již zbudovali vlastní zpracovatelské kapacity a část své produkce nyní odbytují přímo v regionu,“ popisuje přínosy Kateřina Urbánková, manažerka svazu PRO-BIO, který v současné době s německým partnerem a odbytovou společností PRODEJ-BIO připravuje rozšíření GÄA certifikace i na rostlinnou produkci. Očekávají, že se do systému zapojí 15 až 20 subjektů, v první fázi půjde zejména o ty, které již v nadstandardu hospodaří. Pokud se podaří zopakovat „mléčný“ scénář, lze předpokládat zlepšení odbytu bio obilovin i krmných plodin. Navýšení ekologické produkce na orné půdě by bylo v souladu s cíli Akčního plánu pro ekologické zemědělství. „Právě na orné půdě je totiž environmentální přínos ekologického hospodaření nejvýraznější.“ doplňuje Urbánková.

Úspěšně si vedou i další nadstandardní bio značky. “ Zájem stoupá zejména o německý Bioland, ve kterém se certifikuje rostlinná výroba. Pro zákazníky, kteří mají zajištěný export do Švýcarska, je k dispozici certifikace dle švýcarského BIO SUISSE,“ upřesňuje nabídku certifikátů nad rámec EU nařízení Iva Zadražilová, ředitelka ABCert, jedné z ekozemědělských kontrolních organizací, které na českém trhu působí.
Specifické postavení mezi tzv. nadstandardy má Demeter, privátní značka pro biodynamické zemědělství. Označení používané už od roku 1928 pro produkty vypěstované za pomoci biodynamických preparátů patří tak mezi nejstarší ekozemědělské standardy vůbec. Ochranná známka Demeter se uděluje potravinám ze zemědělských podniků, které hospodaří podle mezinárodně uznávaných biodynamických směrnic a pokrývá certifikaci pro rostlinnou i živočišnou produkci. Ani její plnění však není zahrnuto v evropské legislativě. I tato značka spojující zemědělce se striktně holistickým přístupem k hospodaření se ale stává rychle, zejména v západních zemích EU, vyhledávaným artiklem. V České republice jsou jejími držiteli zatím tři zemědělské podniky – Farma Fořt Joachima Dutschkeho (certifikována Demeter 2005), od roku 2015 pak Bemagro, rozlohou jedna z největších českých ekofarem a Vinné sklepy Kutná Hora (2009).
Ať se jedná jakýkoliv privátní nadstandard, jedno mají společné. Jsou přísnější, než je evropské nařízení o ekologickém zemědělství, a spotřebitelé to oceňují. Dá se předpokládat, že ani připravované nové EU ekozemědělské předpisy na jejich postavení nic nezmění.

Jak získat certifikaci dle standardů GÄA

Mezi nejrozšířenější nadstandardní ekologické certifikace u nás patří GÄA. Mimo desítku oblastí přímo souvisejících se zemědělskou prvovýrobou řeší směrnice i další oblasti nad rámec evropské legislativy. „Přísnější požadavky kladou zejména na lepší životní podmínky hospodářských zvířat, vidět je to hlavně u dojného skotu, který se u nás již certifikuje, či u nosnic, kde zatím GÄA certifikaci žádnou nemáme,“ komentuje rozdíly Jan Dehner, ředitel kontrolní organizace KEZ o.p.s. Rozdílnosti certifikace v živočišné produkci lze najít v užívání konvenčních krmiv povolených pro nákup, krmných surovinách minerálního původu a doplňkových látkách ve výživě zvířat (např. lizy), prostředcích povolených k čištění a dezinfekci stájí, stájového zařízení a nástrojů používaných ve stáji. Směrnice obsahuje také přísnější seznam povolených účinných látek v čisticích a dezinfekčních prostředcích či zpracování a použití kompostu. Samostatná příloha existuje i pro provoz bioplynových stanic a použití digestátu.
Certifikát uděluje německý svaz GÄA a na jeho certifikaci se podílí jak tuzemské kontrolní organizace (KEZ, o.p.s, ABCERT AG,Biokont CZ, s.r.o,), tak PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Podmínkou certifikace je členství ve svazu PRO-BIO, který je partnerem svazu GÄA a současně garantem. Zájemce vyplní žádost o certifikaci, následuje osobní návštěva poradce svazu PRO-BIO, který prodiskutuje s podnikem podmínky hospodaření a následně farma požádá svoji kontrolní organizaci o kontroly dle nadstandardu. Výstup kontroly je společně se smlouvou o certifikaci předán svazu GÄA a PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců a pokud kontrola neshledá závad, je podniku udělen certifikát. Získání nadstandardní certifikace trvá obvykle dva až tři měsíce a je zpoplatněna. Cena se odvíjí od velikosti podniku v řádech tisícikorun.

Některé vybrané podmínky pro certifikaci dle GÄA standardu

Kritéria pro farmy s polní produkcí

  • Délka křovinatých pásů a stromořadí má být minimálně 30 m/ha zemědělské půdy (ZP) nebo minimálně 1 %, lépe však nad 5 % ZP. (EU BIO neřeší)
  • Hospodaření v souladu se směrnicemi je vyžadováno ve všech provozních jednotkách podniku = podmínka celofaremnosti (EU BIO umožňuje souběžnou produkci)
  • Limit 112 kg N/ha/rok vlastního a nakoupeného hnoje (EU BIO = 170 kg N/ha/rok)
  • Kejda, močůvka, prasečí a drůbeží hnůj z konvenčního chovu nejsou povoleny a to ani v upravené formě (EU BIO zakazuje jen z velkochovů)
  • Použití digestátu z bioplynových stanic provozovaných jen s konvenčními fermentačními látkami je zakázáno (EU BIO neřeší)
  • 20 % leguminóz v osevním postupu (EU BIO nevyžaduje)
  • Mimo vegetační období musí být půda trvale zakrytá (EU BIO nevyžaduje)
  • Ekologicky významné prvky tvoří 5-7 % výměry veškeré zemědělské půdy (EU BIO nevyžaduje)

Kritéria pro farmy s chovy zvířat

  • Stelivovou slámu je třeba nakupovat u ekologických podniků. Není-li taková sláma dostupná, je možný nákup od konvenčních podniků. Vyloučena je sláma z ploch, které byly ošetřeny regulátory růstu a/nebo které byly před sklizní ošetřeny herbicidy obsahujícími glyfosát. (EU BIO neřeší)
  • Zákaz dovozu krmiv ze zámoří (EU BIO nezakazuje)
  • Na minimálně 8 hodin během noci nesmí být používáno umělé světlo, pokud to ovšem není nutné kvůli zdraví zvířat (EU BIO neřeší)
  • Podnik musí využívat vlastní krmiva nebo nakupovat od svazových GÄA podniků (kooperace) v min. výši 50 – 60 % (EU BIO lze nakupovat od kteréhokoliv ekologického sedláka)
  • Léky k odčervení smí být podány jen po předchozím vyšetření výkalů a za přihlédnutí k pastevně hygienickým opatřením. (EU BIO neřeší)
  • Doba přepravy zvířat smí být maximálně 4 hodiny a dopravní vzdálenost maximálně 200 km. (EU BIO neřeší)
  • Objemné krmivo, sestávající po celý rok výlučně ze siláže/senáže, není povoleno. (EU BIO neřeší)
  • Chov se nemá opírat o permanentní nákup chovných zvířat neekologického původu. (EU BIO neřeší)
  • Je povolena oborová zvěř – daňci a jeleni – min. velikost je 3 ha – (EU BIO neřeší)
  • Nelze používat antropogenní nanomateriály – (EU BIO neřeší)
  • Oproti EU nařízení se Příloha krmné suroviny minerálního původu a doplňkové látky upravuje v max. obsahu Cu a Zn pro všechny druhy zvířat
  • Formaldehyd jako čistící prostředek v Gaa není povolen – (EU BIO neřeší)

Tabulka č.1 Rozdíly v ceně obchodovaných obilovin, data poskytla společnost PRODEJ-BIO

Komodita Tuzemský trh Kč/t Export Kč/t Export s nadstandardní certifikací -předpokládaná cena/t
pšenice špalda 7 000 Kč 7-7 800 Kč 7 500 Kč
potravinářská BIO 7 600-8 000 Kč 7 600-9 000 Kč 8-9 500 Kč
žito 7-8 000 Kč 7 200-8 000 Kč 8 500 Kč
ječmen slad 7 400 Kč 7 800 Kč 8 000 Kč
tritikále 5 500 – 6 200 Kč 6 500 – 6 800 Kč 7 000 Kč

Tabulka č. 2 – Rozdíl v ceně biomléka
– Porovnávána je výkupní cena za 1 l konvenčního mléka s výkupní cenou pro členy odbytového družstva České biomléko, které sdružuje držitele nadstandardní certifikace. Dvě české mlékárny, které dlouhodobě vykupují a zpracovávají biomléko, musely následně zohlednit tyto ceny i ve své platební politice.

rok rozdíl v Kč/1 l
2012 1,5 Kč
2013 1,69 Kč
2014 2,29 Kč
2015 3,55 Kč
2016 4,45 Kč

Zpracovala Kateřina Čapounová
Pro Českou technologickou platformu pro ekologické zemědělství

Příloha – Zemědělec 46/2017