Více ekologického zemědělství znamená menší používání pesticidů a nižší riziko
BRUSEL, VÍDEŇ, 23. ÚNORA 2023 – Cíle evropské Zelené dohody rozšířit ekologické zemědělství na 25 % zemědělské půdy a do roku 2030 snížit používání pesticidů a riziko jejich užívání na polovinu a chránit citlivé oblasti před negativními dopady pesticidů, vyvolávají stále větší politický zájem o přírodní pesticidy povolené v ekologickém zemědělství. Zatímco mnozí považují přírodní pesticidy za slibnou alternativu k synteticko-chemickým pesticidům, evropští průmysloví výrobci pesticidů varují před „ekologickými kompromisy, které s sebou nese nárůst ekologického zemědělství“, jako je „zvýšení celkového objemu používání pesticidů v Evropě“.
GLOBAL 2000 jménem IFOAM Organics Europe, evropské zastřešující organizace pro ekologické zemědělství, podrobil tyto údajné „ekologické kompromisy“ ověření faktů. V rámci faktické kontroly byly analyzovány rozdíly mezi 256 pesticidními účinnými látkami povolenými pouze v konvenčním zemědělství a 134 látkami povolenými také v ekologickém zemědělství z hlediska jejich nebezpečnosti a rizik, jakož i četnosti jejich používání. Toxikologické hodnocení, na němž je tato kontrola založena, bylo dále rozpracováno a publikováno v recenzovaném vědeckém časopise Toxics. Jako srovnávací kritérium byly použity klasifikace nebezpečnosti Globálně harmonizovaného systému (GHS) zavedené Evropskou agenturou pro chemické látky (EChA) a doporučené hodnoty pro výživu a zdraví při práci stanovené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) v rámci schvalovacího procesu.
Rozdíl mezi ekologickým a konvenčním zemědělstvím je velmi významný
Z 256 převážně syntetických pesticidních účinných látek, které jsou povoleny pouze v konvenčním zemědělství, jich 55 % obsahuje varování před nebezpečím pro zdraví nebo životní prostředí; u 134 přírodních účinných látek, které jsou povoleny i v ekologickém zemědělství, jsou to pouze 3 %. Upozornění na možné poškození nenarozeného dítěte, podezření na karcinogenitu nebo akutní smrtelné účinky bylo nalezeno u 16 % pesticidů používaných v konvenčním zemědělství, ale u žádného z pesticidů schválených pro ekologické použití. Stanovení směrných hodnot pro přijatelný příjem při práci nebo ve stravě na základě zdravotních ukazatelů považoval úřad EFSA za vhodné u 93 % konvenčních, ale pouze u 7 % přírodních účinných pesticidních látek.
„Rozdíly, které jsme zjistili, jsou stejně významné jako nepřekvapivé, když se blíže podíváme na původ jednotlivých účinných látek pesticidů,“ říká Helmut Burtscher-Schaden, biochemik společnosti GLOBAL 2000 a hlavní autor studie: „Zatímco přibližně 90 % konvenčních pesticidů je chemicko-syntetického původu a prošlo screeningovými programy s cílem identifikovat látky s nejvyšší toxicitou (a tedy nejvyšší účinností) vůči cílovým organismům, většina přírodních účinných látek ani není „látkami“ v pravém slova smyslu, ale živými mikroorganismy. Ty tvoří 56 % pesticidů schválených v ekologickém zemědělství. Jako přirození obyvatelé půdy nemají vlastnosti nebezpečných látek. Dalších 19 % ekologických pesticidů je od počátku klasifikováno jako „účinné látky s nízkým rizikem“ (např. prášek do pečiva, fosforečnan železitý) nebo jsou schváleny jako základní látky (např. slunečnicový olej, ocet, mléko).“
Jan Plagge, prezident IFOAM Organics Europe, dodává: „Nyní je jasné, že syntetické účinné látky povolené v konvenčním zemědělství jsou mnohem nebezpečnější a problematičtější než přírodní účinné látky schválené v ekologickém zemědělství. A nezapomínejme, že ekologické farmy se zaměřují na preventivní opatření, jako je používání odolných odrůd, rozumné střídání plodin, udržování zdraví půdy a zvyšování biodiverzity na poli, aby se vyhnuly používání externích vstupů. Proto se na přibližně 90 % zemědělské půdy (zejména orné půdě) nepoužívají vůbec žádné pesticidy, a to ani přírodní látky. Nicméně pokud se škůdci vymknou kontrole, je druhou možností ekologických zemědělců použití užitečného hmyzu, mikroorganismů, feromonů nebo detergentů. Přírodní pesticidy, jako jsou minerální látky měď nebo síra, prášek do pečiva nebo rostlinné oleje, jsou až poslední možností, a to pro speciální plodiny jako je ovoce a víno.“
Jennifer Lewisová, výkonná ředitelka Mezinárodní asociace výrobců biologických produktů (IBMA), upozorňuje na obrovský potenciál přírodních přípravků a metod ochrany plodin, které jsou již dnes k dispozici, a to jak pro konvenční, tak pro ekologické zemědělce: „Je třeba urychlit schvalovací proces biologické ochrany, aby tyto produkty byly dostupné všem zemědělcům v Evropě. To podpoří přechod k udržitelnějšímu potravinovému systému, který je šetrnější k biologické rozmanitosti a který je nastíněn v Zelené dohodě pro Evropu.“
Lili Baloghová, prezidentka organizace Agroecology Europe a farmářka, zdůrazňuje: „Pro zavedení odolných agroekologických potravinových systémů v Evropě – a nejen v ní – je zásadní realizace strategie od zemědělce ke spotřebiteli a strategie pro biologickou rozmanitost s jejími cíli v oblasti snižování pesticidů. Cílem zemědělství by vždy měla být kromě zajištění potravin, krmiv a paliva také co největší podpora biologické rozmanitosti a souvisejících ekosystémových služeb, aby se používání externích vstupů stalo nadbytečným. Díky preventivním a přírodním opatřením v ochraně plodin, jako je např. druhová a odrůdová rozmanitost, drobné zemědělské struktury a žádné syntetické pesticidy, vytvoříme skutečně udržitelný zemědělský a potravinářský systém, který přežije úspěšně krize.“
Originál tiskové zprávy zde.
Graf k tiskové zprávě zde.
Níže naleznete přehled souborů, které byly zmíněny na tiskové konferenci:
Zdroj: čtpez
