Loňský rok byl pro Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v mnoha ohledech úspěšný. Agentuře se dařilo hladce vyplácet finanční prostředky na Jednotnou žádost 2024, a to včetně širšího spektra záloh. Ty byly vyplaceny v souhrnné částce 9,75 miliardy korun. SZIF efektivně zafungoval i při pomoci farmářům postiženým jarními mrazy anebo zářijovými povodněmi spuštěním aplikace monitoringu škod a následného sběhu dat v postižených oblastech. Po vyjednaných změnách u Evropské komise klesl počet kontrol na místě v rámci jednotné žádosti o více než polovinu. Meziroční srovnání vyplácených dotací podaných v rámci Jednotné žádosti
V roce 2023 bylo na konci roku vyplaceno 8,21 miliardy korun. Za rok 2024 budou platby ještě standardně vypláceny i v prvním pololetí roku 2025, nicméně na opatření a dotace v rámci Jednotné žádosti bylo již vyplaceno 14,6 miliardy korun z celkové obálky ve výši 31,7 miliardy korun. Na konci roku se Fondu podařilo vydat větší objem finančních prostředků, což bylo způsobeno několika faktory. Rok 2023 byl prvním rokem, kdy začala platit nová Společná zemědělská politika, což přineslo nejen nové rozložení dotačních titulů (např. zapojení Redistributivní platby), ale zejména nové administrativní požadavky (vyšší zacílení na preventivní systém oproti sankčnímu) a s tím spjatou náročnou implementaci. Většinu problému se podařilo v roce 2024 odstranit, tudíž administrace a následné vyplácený bylo plynulejší. Příkladem může být opatření Oblasti s přírodními a jinými omezeními (ANC), kde se při zhruba stejném zahájení vydávání rozhodnutí podařilo vyplatit o zhruba 1 miliardu korun více.
„Cílem Fondu je každoročně vydat do konce roku co nejvyšší počet rozhodnutí, což se nám hladce podařilo. Vyplatili jsme v zásadě rekordní zálohy v rámci Jednotné žádosti. Dařilo se nám i v dalších oblastech, a to včetně pomoci farmářům, kteří byli postiženi povodněmi, při monitoringu škod či jsme pomohli ovocnářům, kterým úrodu zničil jarní mráz, respektive i následný vývoj počasí. Systém se osvědčil a je připraven k dalšímu využití,“ hodnotí Petr Dlouhý, generální ředitel SZIF a pokračuje: „Ano, loňský rok byl pro všechny v oboru zemědělství velice náročný, ale zvládli jsme jej. Já mohu garantovat, že jsme připravení dodávat našim zemědělcům kvalitní servis, a zároveň úzce spolupracovat s nevládními zemědělskými organizacemi při řešení dalších budoucích témat.“
Snížení počtu kontrol
Ve veřejném prostoru hlasitě rezonovalo téma kontrolní zátěže, které úzce souvisí se zavedením monitoringu zemědělských ploch pomocí družic (AMS). Jedním z očekávaných přínosů systému AMS mělo být, mimo jiné, i snížení počtu kontrol na místě a obecně kontrolní zátěže, tento předpoklad se v roce 2023 bohužel nenaplnil. Naopak, počet kontrol se fakticky zdvojnásobil oproti době před zavedením systému do provozu. Proto SZIF inicioval u Evropské komise změny, aby společně s ministrem zemědělství a evropskými partnery tento trend zvrátili, což se nakonec podařilo. V roce 2024 se oproti roku 2023 snížil počet kontrol o více než polovinu (60 %), je dokonce i o 25 % nižší, než tomu bylo v roce 2022, což byl nejen poslední rok původní SZP, ale z pohledu objemu kontrol i jeden z nejnižších s ohledem na dobíhající covidová pravidla.
Desetitisíce žádostí v řešení
SZIF loni na zálohách vyplatil rekordních 9,75 miliardy korun. V rozšířeném modelu došlo k výplatám u opatření Základní podpora pro udržitelnost (BISS), Doplňková podpora pro udržitelnost (DRP), Mladý zemědělec 2024+, Mladý zemědělec dobíhající, CIS cukrová řepa, CIS chmel, CIS bílkovinné plodiny, CIS dojnice, CIS masná telata a CIS bahnice/kozy. Vždy šlo o 70 procent z každé dotace. Pro srovnání; v roce 2022 SZIF na zálohách vyplatil zhruba 7,5 miliard korun.
V případě Jednotné žádosti bylo loni podáno 30 513 žádostí od 29 640 žadatelů. Jednotná žádost loni doznala řadu změn a zmírnění podmínek pro žadatele. I proto Fond pro žadatele v regionech uspořádal desítky seminářů, na které přišly tisíce lidí z řad zemědělské veřejnosti. Hojně navštěvované byly i webináře.
Co se týče nejrozšířenějších dotací, pak v rámci opatření BISS SZIF vydal 24 365 rozhodnutí z celkových
24 810, v případě dotace z titulu Malý zemědělec vydal 4 645 rozhodnutí z celkových 4 707. Zbylá rozhodnutí plánuje Fond vydat v souladu s předpokládaným harmonogramem.
Tři programy na sazbovém systému
Ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR se dále Fondu podařilo převést další tři programy národních dotací na sazbový systém. Tento přístup, na rozdíl od dokládání jednotlivých výdajů, přináší značné zjednodušení a zkrácení lhůt pro pracovníky SZIF i pro žadatele. Zároveň Fond eviduje i výrazné snížení chybovosti.
V oblasti Strategického plánu SZIF zahájil kompletní administraci projektových intervencí, včetně nové možnosti elektronického podpisu Dohody, a realizoval první platby. Celý proces od podání žádosti o dotaci po samotnou výplatu je nyní plně digitalizován. Spuštěn byl i příjem a zpracování projektů zaměřených na podporu komunitně vedeného místního rozvoje metodou Leader prostřednictvím místních akčních skupin, kde Fond přijal více než 6,5 tisíce žádostí.
V novém dotačním roce SZIF nechystá zásadní změny. „Opět budeme intenzivně podporovat české zemědělství a kvalitní potraviny. V rámci SZP se určitě zaměříme na optimalizaci AMS, abychom dokázali nejen lépe vyhodnocovat naplňování jednotlivých podmínek ze strany žadatelů, ale zároveň i snižovali míru případné zátěže přímo na Fondu i právě u samotných žadatelů. Letos máme prozatím k dispozici rozpočet ve výši 42,6 miliardy korun, který v půli listopadu schválila Poslanecká sněmovna ČR. Z meziročního srovnání vyplývá, že suma byla navýšena o 3,6 miliardy korun. Většina finančních prostředků k nám doputuje z evropských fondů, konkrétně 29,2 miliardy korun,“ uzavírá Petr Dlouhý.
