Staré odrůdy ovocných stromů jsou pokladem naší krajiny. Díky své odolnosti, rozmanitosti a schopnosti přizpůsobit se místním podmínkám nabízejí cenné řešení pro ekologické zemědělství. Zároveň poskytují širší spektrum chutí a aromat, což je výsledkem jejich přirozené genetické různorodosti a dlouhodobé adaptace na prostředí, ve kterém vznikly.
Jablka se pěstují ve všech světadílech a vynikají neuvěřitelnou rozmanitostí. Celosvětově existuje kolem 35 tisíc odrůd, v České republice máme kolem pěti set, z nichž mnohé patří mezi staré odrůdy.
Obr. Míšeňské jablko je velmi stará odrůda ovoce, jejíž existence je doložena již v 16. století. Zdroj: Ing. Martin Lípa – garant odborného programu ČSOP: „Oživení starých dobrých odrůd“
Za staré odrůdy jsou obecně považovány ty, které vznikly a rozšířily se před druhou světovou válkou. Jejich hlavní výhodou je přizpůsobení místnímu prostředí, díky čemuž se často obejdou bez chemických postřiků. To z nich činí ideální volbu při hospodářském pěstování ovoce, kde jsou stromy s minimálními nároky na péči jednoznačnou výhodou.
Dalším charakteristickým rysem starých odrůd je jejich různorodá a intenzivní chuť. Tato vlastnost je vysoce ceněná především ekologickými zemědělci, kteří z nich vyrábějí produkty jako mošt, sušené ovoce nebo džemy.
Obr. U nás stále velice populární Jadernička moravská. Zdroj: Moštárna Hostětín.
Aby se staré odrůdy jabloní zachovaly i do budoucna, zasazuje se v Česku o jejich ochranu několik institucí, firem i jednotlivců. Mezi nejvýznamnější a nejaktivnější patří Český svaz ochránců přírody, který identifikoval a zmapoval genofondové plochy starých odrůd ovocných stromů. Na webu stareodrudy.cz je možné dohledat sady, kde se nacházejí staré odrůdy jabloní, hrušní, slivoní a dalších ovocných stromů.
Díky těmto iniciativám si lidé mohou prohlédnout veřejně přístupné sady a objevit bohatství tradičních odrůd. Tyto lokality nabízejí nejen kontakt s přírodou, ale také jedinečnou příležitost k pochopení významu starých odrůd v naší krajině.
Staré odrůdy hrají klíčovou roli nejen v ekologickém hospodaření, ale i při ochraně přírodního prostředí. Jak vysvětluje manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková:
„Významná část našich ovocnářů sdružených ve Svazu PRO-BIO využívá při produkci ovoce právě staré odrůdy. Má to samozřejmě kromě produkční části i efekt v oblasti biodiverzity – vysokokmeny lákají různé druhy sov a často ohrožených ptáků, které žijí v dutinách těchto stromů, a také přispívají k podpoře opylovačů.“
Obr. Jablka staré české odrůdy Panenské české. Jedná se o odrůdu, která je vhodná i k výsadbám na chladnějších stanovištích. Zdroj: Ing. Martin Lípa – garant odborného programu ČSOP: „Oživení starých dobrých odrůd“
Jednotlivci hrají v ochraně starých odrůd klíčovou roli. Příkladem je Jaroslav Hruška, který založil Stvolenskou moštárnu poblíž Manětína v Karlovarském kraji. Inspirován myšlenkou zachování starých ovocných stromů v krajině, začal zpracovávat ovoce z místních starých odrůd. Každý zakoupený mošt tak pomáhá udržovat tradici a podporovat místní pěstitelskou komunitu.
Staré české odrůdy jabloní: Tajemství jedinečného moštu
S jablky starých a původních odrůd pracují i v Moštárně Hostětín, nejčastěji využívají odrůdy jako Jadernička moravská, Panenské, Strýmka, Boskoopské, Kardinál, Kožuchy, které rostou ve vysokokmenných sadech. „Upřednostňujeme dodavatele z blízkého okolí: většina jablek, které zpracujeme, navíc roste na území Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Našimi dodavateli jsou především menší pěstitelé, kteří často hospodaří v tzv. selských sadech. Tedy v sadech, které byly v řadě případů vysázeny i před 50 a více lety a hodně se liší od současných intenzivních výsadeb. Sady byly založeny na vysokokmenných podnožích a roste v nich zpravidla několik různých odrůd jabloní, ale i ostatních ovocných druhů – švestek, hrušní či třešní,” říká Radim Machů, ředitel Moštárny Hostětín.
Plody starých odrůd jabloní mají zpravidla vyšší obsah ovocných kyselin než v současnosti nejčastěji pěstované a prodávané odrůdy. „Právě směs těchto jablečných odrůd dává našemu moštu odlišnou chuť s vyváženým podílem ovocných cukrů a kyselin,” dodává Machů.
Produkty z Moštárny Hostětín patří nejen co do chuti k české špičce. Několikrát s nimi uspěli v soutěži Nejlepší biopotravina roku. Od roku 2016 slavili hned tři vítězství v kategorii Biopotraviny rostlinného původu. Naposledy v letošním ročníku soutěže, a to s moštem Bio Jablko-Rakytník.
Čím více budou lidé upřednostňovat jablka (ale i třeba hrušky, meruňky nebo švestky) z ekologického zemědělství, tím větší podporu získají i staré odrůdy, které jsou jeho nedílnou součástí. Každý nákup těchto plodů, a produktů z nich vyrobených, nejen podporuje udržitelné hospodaření, ale zároveň pomáhá zachovat bohatství tradičních odrůd pro budoucí generace. Staré odrůdy totiž nejsou jen pamětí naší krajiny, ale i klíčem k její zdravé a rozmanité budoucnosti.
