• Facebook
  • Instagram
  • Youtube

Aktuality

21.3.2018

Režim základní platby pro zemědělce přirozené limity, říkají auditoři Evropského účetního dvora

Podle nové zprávy Evropského účetního dvora má režim základní platby (BPS) pro zemědělce, zavedený v roce 2015 v rámci reformy společné zemědělské politiky z roku 2013, přirozené limity. Auditoři dospěli k závěru, že režim je provozně funkční, ale jeho dopad na zjednodušení, cílení a sbližování úrovní podpory je omezený. Cílem BPS je poskytnout podporu základního příjmu zemědělcům, a tak přispět k ziskové produkci potravin, aniž by tím bylo ovlivněno rozhodování o produkci. S ročními výdaji v přibližné výši 18 miliard EUR rozdělovaných čtyřem milionům zemědělců jde o největší režim podpory příjmů zemědělců v EU. Reforma SZP z roku 2013 usilovala především o zjednodušení. Podle auditorů ale složitá pravidla pro režim základní platby a způsobilou půdu obsahovala četné varianty a výjimky. Pravidla, která si členské státy zvolily, někdy zvýšila složitost systému i zátěž státních správ a některým zemědělcům umožnila generovat neočekávané zisky. Reforma rovněž rozšířila kategorie půdy, na něž lze podporu vyplácet, neboť členské státy k definici hlavních termínů, jako „zemědělská půda“ a „zemědělská činnost“, přistupovaly různě, aby mohly podporu lépe zacílit na „aktivní“ zemědělce. To však také mohlo vést k výrazným problémům s prováděním. Volby členských států mají rovněž významný dopad na míru přerozdělování podpory a v některých případech si mohli zemědělci díky úrovni podpory, kterou dostávali v minulosti, podporu zachovat v obzvláště vysoké míře. Podpora v rámci režimu BPS, který v podstatě poskytuje podporu na základě plochy, a nikoliv příjmu, favorizuje velké zemědělské podniky, říkají auditoři. „Režim základní platby je důležitým zdrojem příjmů pro mnoho zemědělců, ale má přirozené limity,“ uvedl João Figueiredo, člen Evropského účetního dvora odpovědný za tuto zprávu. „Nebere v úvahu tržní podmínky, využívání zemědělské půdy ani individuální situaci zemědělského podniku a nevychází z analýzy celkové situace zemědělců, pokud jde o jejich příjmy.“ Kontrolní systémy navštívených členských států převážně snižovaly riziko nesprávného výpočtu a platby celkově nebyly ve významné (materiální) míře zatíženy chybami. V některých případech však byly hodnoty nároků v režimu základní platby nepřesné, vypočítané pouze předběžně nebo na základě odhadů. Komise poskytla členským státům rozsáhlé pokyny, ale nebyla vždy schopna zajistit soustavné uplatňování pravidel a rovněž jí chyběly důležité informace z monitorování.

Pokud jde o stávající režim BPS (platný do roku 2020), předkládají auditoři Komisi řadu doporučení týkajících se alokace a výpočtu nároků BPS, řešení klíčových kontrol národních platebních agentur, systémů Komise pro poskytování informací členským státům a role národních certifikačních orgánů. Pro období po roce 2020 doporučují, aby Komise analyzovala faktory, jež mají dopad na příjmy všech skupin zemědělců, jejich potřeby z hlediska podpory příjmů a hodnotu veřejných statků, které zemědělci poskytují. Od začátku by měla uvádět k navrhovaným opatřením vhodné provozní cíle a výchozí referenční hodnoty, s nimiž by bylo možné výkonnost srovnávat.

Poznámka:  BPS se používá v Belgii, Dánsku, Německu, Irsku, Řecku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, Lucembursku, na Maltě, v Nizozemsku, Rakousku, Portugalsku, Slovinsku, Finsku, Švédsku a Spojeném království. Zbývající členské státy, které vstoupily do EU v letech 2004 nebo 2007, uplatňují obdobný, ale přechodný režim, a sice režim jednotné platby na plochu, tedy vč. ČR.

Zvláštní zpráva č. 10/2018 „Režim základní platby pro zemědělce – provozně funkční, ale s omezeným odpadem na zjednodušení, cílení a sbližování úrovní podpory“ je k dispozici na internetové stránce EÚD (eca.europa.eu) ve 23 jazycích EU.