V případě úplného přechodu na ekologické zemědělství v Evropě se bude rostoucí populace do roku 2050 stále schopná uživit pouze z biopotravin, které jsou produktem ekologického zemědělství. Ukazuje to nejnovější studie evropského think tanku IDDRI.
Cílem studie, založené na kvantitativním modelování vstupů a výstupů zemědělství mezi roky 2010 a 2050, bylo ukázat, že evropské zemědělství může uživit populaci i bez intenzivní produkce s použitím pesticidů, umělých hnojiv a další chemie. Autorům se podařilo namodelovat situaci, ve které bude možné v roce 2050 hospodařit na zemědělské půdě v Evropě pouze ekologickým způsobem, čímž dojde ke snížení produkce emisí o 40 % (ve srovnání s rokem 2010), obnovení přírodní rozmanitosti a ochraně přírodních zdrojů – kvality vody a půdy. Studie byla zveřejněna týden po vydání zprávy o alarmujícím úbytku hmyzu a zejména včel, které jsou pro zachování rostlinné produkce zásadní.
„Výsledky nové studie vítáme, často se potýkáme s argumentem, že ekologické zemědělství nedokáže zabezpečit potravinovou bezpečnost, protože ve srovnání s konvenčním hospodařením nemá takové výnosy. Ukazuje se však, že za určitých systémových změn ekologické zemědělství může nakrmit všechny Evropany. Mimoto má ekologické zemědělství další podstatné benefity pro půdu, krajinu i zdraví člověka. Udržuje přirozenou přírodní rozmanitost v krajině, nepoužívá chemii a tím také neohrožuje na populaci bezobratlé živočichy,“ říká manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková.
Scénář, podle kterého může ekologické zemědělství do roku 2050 uživit celou evropskou populaci, předpokládá, že dojde k postupnému omezení používání pesticidů a syntetických hnojiv, částečnému rozšíření trvalých travních porostů a přirozených přírodních stanovišť v krajině (živé ploty, rybníky, remízky). Důležitou součástí změny je také omezení spotřeby masa téměř o 40 %, zejména jde o snížení spotřeby masa vepřového a drůbežího, které je závislé na intenzivním výkrmu a produkci obilí. Tím dojde k uvolněním ploch vhodných k pěstování obilovin a rostlinných bílkovin pro potřeby člověka. Zdrojem masa potom bude zejména masný skot, chovaný na pastvinách (travních porostech).
„V současné situaci je více než polovina obilovin a olejnin vypěstovaných v EU zkrmena zvířatům, chov masného skotu v režimu ekologického zemědělství však počítá s volnými chovy a pastvou, čímž není nutné zabírat zemědělské plochy pěstováním obílí pro krmení zvířat, o animal welfare nemluvě,“ uvádí Urbánková.
Dojít by také mělo k omezení exportu masa mimo Evropu a zachování přirozeného koloběhu v přírodě, kdy nedochází k ubývání hmyzu v důsledku používání chemie, ale naopak k jeho prospěšnému fungování v rostlinné produkci. „Ze zkušenosti našich sedláků víme, že pokud umístíte úly v blízkosti polí, můžete si významně zvýšit výnos, i v ekologickém zemědělství. Nebudou-li v Evropě včely, protože je vyhubíme chemií, nebude žádný výnos a nic nám s tím nepomůže. 44 % tuzemských druhů včel je ohroženo vyhubením. Je na čase rychle reagovat. Proto také v německém Bavorsku prosazují, aby do roku 2025 bylo 25 % zemědělské výměry obhospodařováno v ekologickém režimu a do roku 2030 dokonce 30 %t. Věřím, že i my se připojíme k těmto ambiciózním cílům, které ale mohou být nezbytné pro samotné zachování produkce v Evropě,“ dodává Urbánková.
