Každoročně k datu 20. 8. provádí ÚKZÚZ konečný stop stav sklizňových ploch podle odrůd i podle chmelařských oblastí. Tyto podklady pak slouží i pro výpočet průměrné sklizně.
V letošním roce evidujeme nárůst sklizňové plochy o 0,1 %, na konečných 4971,2 ha (v roce 2020 sklizňová plocha činila 4966,3 ha).
Chmel se na našem území pěstuje u 121 pěstitelů ve třech chmelařských oblastech – Žatecko, Úštěcko a Tršicko.
Největší plochu již tradičně zaujímá Žatecká chmelařská oblast, ve které se chmel pěstuje na 3833,7 ha, což představuje 77,12 % výměry chmelnic v České republice. Úštěcká chmelařská oblast zaujímá 516,9 ha sklizňové plochy, která činí 10,4 % všech chmelnic. V Tršické chmelařské oblasti se pěstuje chmel na 620,6 ha, tj. 12,48 % ploch chmelnic v ČR.
Opětovně došlo k nárůstu plochy odrůdy Sládek, o 8,8 ha na současných 373,8 ha. Plocha odrůdy Premiant se zvýšila o 21,3 ha na současných 216,9 ha a plocha odrůdy Agnus se zvýšila o 7,6 ha na aktuálních 60,4 ha. Nově byly vysázeny odrůdy Hallertauer Magnum 2,4 ha, Perle 1,4 ha, Saaz Brilliant 0,8 ha, Saaz Comfort 0,4 ha a odrůda Saaz Shine 0,8 ha.
V případě jemného aromatického chmele Žateckého poloraného červeňáku, který zaujímá největší plochu v ČR, došlo ke snížení sklizňové plochy o 32,5 ha, na 4183,6 ha. To představuje meziroční úbytek v rámci všech chmelařských oblastí o 0,77 % (v roce 2020 tato odrůda zaujímala plochu 4216,1 ha).
Výsazy nových chmelnic za Českou republiku činí celkem 288,6 ha, což představuje 5,81 % ze součtu sklizňových ploch ČR. Oproti loňskému roku se jedná o navýšení plochy nových výsadeb o 18,3 ha. Z výsazů největší plochu zaujímá Žatecký poloraný červeňák, a to 211,2 ha.
