BRUSEL, 24. DUBNA 2024 – Dnešní hlasování o nařízení o rozmnožovacím materiálu rostlin by mohlo přispět k vyvážené regulaci a příznivému prostředí pro ekologické šlechtění rostlin. Poslanci Evropského parlamentu podpořili většinu změn navržených ve zprávě Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a uznali, jak důležitou roli hraje osivo a jeho rozmanitost pro kvalitní potravinový a zemědělský systém.
Eric Gall, zástupce ředitele IFOAM OE, uvedl: „Náš potravinový systém by měl být odolný. Tato revize právních předpisů EU týkajících se osiv má potenciál znovu zavést tolik potřebnou genetickou rozmanitost a mohla by být prvním krokem k tomu, aby ekologičtí šlechtitelé a zemědělci měli přístup k biologické rozmanitosti rozmnožovacího materiálu – konkrétně by umožnila úpravu pravidel pro registraci odrůd. To umožní agrobiodiverzitu a zajistí, že genetické zdroje nebudou soustředěny pouze v rukou několika velkých subjektů.“
Vzhledem k tomu, že ekologičtí zemědělci nepoužívají syntetické pesticidy a aplikují pouze omezené množství hnojiv, potřebují rozmnožovací materiál rostlin, jako jsou sazenice a osiva, speciálně vyšlechtěné pro ekologické podmínky.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh v Unii je důležitým právním předpisem v rámci Zelené dohody EU. Nařízení je obzvláště důležité v souvislosti s cílem strategie Farm to Fork, který spočívá v posílení ekologické produkce a dosažení 25 % zemědělské půdy v EU v ekologickém režimu do roku 2030.
Užitečné odkazy:
Právní předpisy o rostlinném rozmnožovacím materiálu
Stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu
Stanovisko IFOAM OE k přezkumu pravidel EU o rostlinném rozmnožovacím materiálu (2022)
Rostlinný rozmnožovací materiál v nařízení o ekologickém zemědělství (EU) 2018/848 (2019)
Udržitelnost v ekologickém šlechtění. Zlepšení celého systému, nebo úprava některých genů?
Infografika: Nové genomické techniky a patenty – tikající časovaná bomba
Video: Ekologické šlechtění rostlin a jeho přínos pro produkci potravin
Zdroj: ČTPEZ
