29.6.2020

Evropský trh biopotravin v roce 2018 vzrostl o téměř 8 % a dosáhl 40,7 miliard EUR. Některé z hlavních trhů zaznamenaly opětovně dvouciferné tempo růstu. Za posledních deset let se v Evropě spotřeba biopotravin na obyvatele zdvojnásobila. Nejvíce biopotravin nakupují dánští a švýcarští spotřebitelé. Dánsko navíc jako první země na světě překonalo desetiprocentní hranici podílu biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů.

Údaje o evropském ekologickém sektoru (nejnovější dostupná data za rok 2018) vycházejí z nové Světové ročenky pro ekologické zemědělství (The World of Organic Agriculture*) zpracované společnostmi FiBL a IFOAM – Organics International, která je každoročně v únoru představena v rámci veletrhu Biofach.

Z ročenky vyplývá, že ekologické zemědělství se v Evropě dynamicky rozvíjí – narůstá jak výměra ekologicky obhospodařovaných ploch, tak zpracovatelské kapacity i poptávka po biopotravinách.

V roce 2018 dosáhl evropský trh biopotravin 40,7 mld. EUR a tvořil 42 % světového biotrhu (37,4 mld. EUR v EU). První pozici s obratem téměř 44 mld. EUR a 45% podílem drží Severní Amerika (především USA). Zhruba 10% podíl na trhu s biopotravinami připadá Asii, o zbylá dvě procenta se dělí Oceánie, Afrika a Jižní Amerika.

Za posledních deset let se spotřeba biopotravin v Evropě zvýšila více než dvojnásobně, z původních 17,4 mld. EUR (viz graf 1).

Největším trhem biopotravin v Evropě je dlouhodobě Německo (10,9 mld. EUR), následuje Francie (9,1 mld. EUR). Šest největších biotrhů – Německo, Francie, Itálie (3,5 mld. EUR), Švýcarsko (2,7 mld. EUR), Spojené království (2,5 mld. EUR) a Švédsko (2,3 mld. EUR) – tvoří tři čtvrtiny celkového evropského obratu za biopotraviny. Evropská unie představuje po USA (40,6 mld. EUR) druhý největší jednotný trh s biopotravinami na světě.

Prodej biopotravin se soustřeďuje především v západní Evropě. V rámci střední a východní Evropy je biotrh stále málo rozvinutý a roztříštěný. Podobně jako v jižní Evropě jsou zde bioprodukty převážně exportovány a dováženy jsou hotové biopotraviny ze západní Evropy. Největší trh biopotravin zde má Polsko (250 mil. EUR). Druhým největším trhem je trh ČR s obratem 127 mil. EUR (3,3 mld. Kč).

Narůstá také výměra ekologicky obhospodařovaných ploch. V Evropě je v ekologickém zemědělství zařazeno více než 15,6 mil. ha zemědělské půdy (3,1% podíl na celkové zemědělské půdě; 7,7 % v Evropské unii). Nejvyšší podíl půdy v EZ má v Evropě i celosvětově Lichtenštejnsko, viz infografika.

Stabilní růst maloobchodních tržeb

Evropský biotrh zaznamenal meziroční nárůst o 7,8 % (7,7 % v EU). Z klíčových trhů byl nejvyšší růst zaznamenán ve Francii (15,4 %), následovalo Švýcarsko a Dánsko (shodně 13 %). Největší německý trh meziročně narostl o dalších téměř 6 %.

Dynamicky se vyvíjí i trh biopotravin v České republice. Z posledních dostupných údajů vzrostl biotrh meziročně dokonce o více než 30 % (rok 2017) a dvouciferný nárůst tak pokračoval třetím rokem.

Prognózy Evropské komise naznačují, že se očekává, že rostoucí poptávka po biopotravinách povede v krátkodobém horizontu k dalšímu navýšení nabídky a rozsahu ekologického zemědělství v rámci EU. Avšak ve střednědobém horizontu, by výzvy spojené s přechodem na ekologické zemědělství a pokračující posun trhu směrem k jiným alternativám (jiným produktům šetrným k životnímu prostředí mimo bio), mohly zpomalit růst ekologické produkce. Významný vliv na další vývoj odvětví EZ a trhu biopotravin bude mít také nová podoba SZP, nové evropské nařízení pro EZ i nové cíle výzkumu v rámci evropských mezinárodních projektů.

Evropští spotřebitelé utratili více za biopotraviny

Nejvyšší roční spotřebu biopotravin na obyvatele vykazují trvale země západní Evropy. Průměrná roční útrata za biopotraviny v Evropě dosáhla 50 EUR na osobu (76 EUR v rámci EU). Za posledních deset let se spotřebitelské výdaje za biopotraviny na obyvatele více než zdvojnásobily (z původních 21 EUR, resp. 32 EUR v EU). Nejvíce peněz za biopotraviny utratili dánští a švýcarští spotřebitelé (shodně 312 EUR na obyvatele v roce 2018). Osm zemí mělo spotřebu biopotravin na osobu a rok vyšší než 100 EUR, viz graf 2.

Nové členské země ve spotřebě biopotravin zaostávají, průměrná spotřeba je okolo 7 EUR. Pro srovnání celosvětová průměrná roční spotřeba biopotravin na osobu dosahuje zhruba 13 EUR. Nejvíce se za bio utratí nově v Estonsku (32 EUR), které od roku 2017 předhonilo do té doby první Slovinsko (27 EUR). V ČR se spotřeba biopotravin na obyvatele a rok pohybuje okolo 12 EUR.

Podíl biopotravin na trhu se zvyšuje

Vhodným ukazatelem významu trhu s biopotravinami v té které zemi, je hodnota podílu biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů. V celosvětovém měřítku drží prvenství evropské země. Dánsko je první zemí, která překonala desetiprocentní hranici a má nejvyšší podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin na světě (11,5 %). Další v pořadí jsou Švýcarsko (9,9 %), Švédsko (9,6 %) a Rakousko (8,9 %), viz graf 3. Vzhledem k tomu, že tržní data nejsou dostupná pro všechny země, nelze stanovit průměrný podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin v rámci Evropy (v EU je odhadován 4% podíl).

Podíl biopotravin na největších biotrzích Evropy představuje v Německu 5,3 %, ve Francii 4,8 % a v Itálii 3,2 %. Z nových členských zemí EU dosahuje nejvyššího podílu biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů opět Estonsko (2,7 %), které předhonilo Chorvatsko a Slovinsko (okolo 2 %). Podíl spotřeby biopotravin v ČR dosáhl 1,2 %.

Díky tomu, že v mnoha zemích celkový trh s potravinami neroste, a že v mnoha případech ceny potravin klesají, zvyšuje se podíl biopotravin rychleji. U některých kategorií potravin je zastoupení bioprodukce již významné. Například biovejce tvoří v řadě zemí Evropy až pětinu celkového prodeje vajec, v Dánsku a Francii dokonce 30 %. Další oblíbenou kategorií v biokvalitě je mezi spotřebiteli ovoce a zelenina. Prodej biozeleniny dosahuje 10% a vyšší podíl v zemích jako Švýcarsko, Rakousko, Dánsko, Švédsko a Německo. Z toho např. čerstvá mrkev nebo dýně v biokvalitě tvoří až 30 % trhu v Německu. Vysoké zastoupení prodeje v biokvalitě má také mléko a mléčné výrobky, v řadě zemí okolo 10 %. V Dánsku tvoří čerstvé biomléko téměř 30 % objemu prodaného mléka, v Rakousku více než pětinu trhu, v Německu a Francii okolo 12 %. V ČR je podíl odhadován na necelá 2 %.

Na druhou stranu biopotraviny jako nápoje (s výjimkou vína) a maso a masné výrobky mají zatím nízký podíl na trhu ve většině zemích. Tyto výrobky patří k vysoce zpracovaným potravinám a bývají velmi levné na konvenčním trhu. Dalším faktorem je, že mnoho spotřebitelů biopotravin má tendenci jíst málo nebo žádné maso.

V odbytu biopotravin dominují maloobchodní řetězce

Způsoby odbytu biopotravin se v jednotlivých zemích liší. V minulosti vykazovaly stabilní růst trhu s biopotravinami země se silným zapojením maloobchodních řetězců (např. Rakousko, Dánsko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království). Francie a Itálie jsou příkladem zemí s rychlým růstem biotrhu, kde významnou roli naopak sehrály specializované prodejny zdravé výživy, přestože nyní jejich význam klesá.

V Rakousku a Švýcarsku hrály supermarkety významnou roli při rozvoji trhu biopotravin od počátku, v obou zemích s téměř 80% podílem. Funguje zde úzká spolupráce mezi maloobchodem a svazy – Bio Austria a Bio Suisse. Supermarkety zde dlouhodobě pomáhají s propagací bio, např. Coop a Migros ve Švýcarsku podporují řadu projektů na podporu biodiverzity či sezónnosti. V Rakousku diskont Hofer zavedl svoji privátní značku „Zpět ke kořenům“, která se stala druhou nejznámější značkou pro biopotraviny nyní s 450 výrobky. Farmy, které dodávají pod touto značkou svoje produkty, jsou pravidelně hodnoceny z pohledu udržitelnosti dle kritérií FAO.

V ČR rozvoj trhu biopotravin odstartovaly také maloobchodní řetězce. Aktuálně drží zhruba 60 % trhu, jejich podíl postupně klesá (téměř 70% podíl v roce 2007). Význam specializovaných prodejen také poklesl z původních 23 % na současných 13 %. Naopak významně narůstá přímý prodej a dále zejména prodej přes e-shopy (až 20 % biotrhu), viz graf 4.

Detailní informace o biotrhu v České republice jsou od roku 2009 každoročně publikovány ve Zprávě o trhu s biopotravinami, která bývá zveřejňována na webu MZe v průběhu května a prezentuje údaje s ročním zpožděním, tzn. v květnu 2020 budou zveřejněny údaje o biotrhu za rok 2018. Všechny zprávy na jednom místě najdete v knihovně Lovíme.bio.
Stejně tak zde najdete další infografiky o ekologickém zemědělství a zajímavé prezentace o vývoji trhu biopotravin ve vybraných zemích.

V příštím čísle přineseme informace o vývoji na hlavních evropských trzích s biopotravinami a přiblížíme změny v rozsahu ekologického zemědělství, které zřejmě ovlivní pohyb – export a import bioprodukce v budoucích letech v rámci Evropy i České republiky.

Pro ČTPEZ zpracovala Ing. Andrea Hrabalová (Bioinstitut, o.p.s.)

(The World of Organic Agriculture*: Willer, Helga, Bernhard Schlatter, Jan Trávníček, Laura Kemper and Julia Lernoud (Eds.) (2020) The World of Organic Agriculture. Statistics and Emerging Trends 2020. Research Institute of Organic Agriculture (FiBL), Frick, and IFOAM – Organics International, Bonn. (http://www.organic-world.net/yearbook/yearbook-2020.html))

Zemědělec č. 26/2020