Kvůli potvrzenému případu slintavky a kulhavky (SLAK) v Německu z minulého týdne Státní veterinární správa (SVS) vyzývá chovatele ke zvýšenému dodržování pravidel biologické bezpečnosti a důsledné kontrole původu zvířat. O podezřelých případech jsou pak chovatelé povinni informovat příslušnou krajskou veterinární správu. Riziko přenosu SLAK se neomezuje jen na přímý přenos mezi zvířaty. Nákaza se může šířit také nepřímým způsobem (skrze obuv, oblečení, dopravní prostředky, ale i větrem nebo živočišnými produkty).
Minulý týden (10. 1. 2025) byla SLAK potvrzena na farmě vodních buvolů v německém Braniborsku. Jedná se o první případ této vysoce infekční nákazy v Německu od roku 1988. V chovu byla přijata opatření, která mají zabránit šíření viru. Na farmě došlo k úhynu tří buvolů a zbývajících jedenáct bylo utraceno. Vzdálenost ohniska od hranice ČR je cca 170 km. V okruhu 10 kilometrů kolem ohniska nákazy bylo vymezeno uzavřené pásmo, v němž probíhá veterinární dozor v chovech vnímavých zvířat.
„V souvislosti s aktuálním výskytem nákazy v Německu žádá SVS všechny chovatele o obezřetnost při přemísťování zvířat včetně důkladné kontroly místa původu zvířat a o zvýšené dodržování pravidel biologické bezpečnosti s důrazem na desinfekci vozidel a desinfekci při vstupu a výstupu z hospodářství,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Při výskytu klinických příznaků nákazy v chovech vnímavých zvířat jsou chovatelé povinni hlásit podezření na nákazu neprodleně soukromému veterinárnímu lékaři nebo místně příslušné krajské veterinární správě, která zajistí odběr vzorků a další postup. „Značné nebezpečí SLAK spočívá v jejím jednoduchém šíření, a to i nepřímým způsobem. Nákaza se může přenášet větrem, potravinami nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Proto bychom chtěli apelovat také na veřejnost, aby se vyvarovala rizikového chování,“ dodal Semerád.
Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, včetně skotu, prasat, ovcí či koz. Nákaza postihuje také volně žijící zvířata z řad sudokopytníků, například prase divoké. Mezi typické klinické příznaky patří z počátku horečka, snížená produkce mléka, nechutenství, deprese, tyto počáteční příznaky jsou následovány výskytem vesikulů (puchýřků) naplněných tekutinou, které praskají a vytvářejí se z nich otevřené léze (eroze) na predilekčních místech, jimiž jsou zejména dutina ústní, nozdry, mléčná žláza, končetiny. V důsledku uvedených příznaků se objevuje u zvířat typický slinotok a kulhání.
Pro člověka nákaza není nebezpečná, nejedná se o nákazu přenosnou ze zvířete na člověka. Nicméně lidé mohou nákazu přenést nepřímo mezi chovy vnímavých zvířat. Onemocnění vykazuje vysokou nemocnost, ale nízkou úmrtnost. Typické je onemocnění velkého počtu zvířat na hospodářství. Nejčastěji se zvířata nakazí inhalační cestou – přímým přenosem viru mezi zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.
V Evropě byla poslední epidemie SLAK v roce 2011 v Bulharsku. V roce 2001 zasáhla nákaza Velkou Británii, kde způsobila značné ekonomické a sociální škody. Následně se rozšířila také do Francie, Irska a Nizozemska. Onemocnění se stále vyskytuje v Turecku, na Středním východě a v Africe, v mnoha zemích Asie a v některých částech Jižní Ameriky. Nelegálně dovážené živočišné produkty z těchto zemí představují neustálou hrozbu pro evropské zemědělství.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
