Společným jmenovatelem části projektu Bio v regionu, tentokrát Jihomoravského kraje, byly jak jinak než nápoje. Tedy přesněji bionápoje, jejichž výroba je pro tuto oblast charakteristická.
„První co každého napadne, když se řekne jižní Morava, je víno. Pravdou je, že i v oblasti ekologického zemědělství hraje v této oblasti produkce vinných hroznů prim. Víno rozhodně není jediným nápojem, který je vyráběn v biokvalitě v tomto regionu,“ říká statistička a koordinátorka projektu BIO v regionu Andrea Hrabalová. Kromě biovína a biomoštů z vinných hroznů se zde ve velkém vyrábí bylinné biočaje, které se vyváží do celého světa.
O tom, jak se na jihu Moravy vyrábí víno, bylinky a koření, se na vlastní oči přesvědčili studenti Střední školy gastronomie, hotelnictví a lesnictví z Bzence. Žáci oborů Ekologie a životní prostředí a Zahradník se dne 18. října 2017 zúčastnili odborné exkurze – své provozy jim otevřelo vinařství Krásná hora ve Starém Poddvorově a výrobce čajů a koření SONNENTOR v Čejkovicích.
Nejprve se studenti společně s učiteli vypravili do Starého Poddvorova do moderního rodinného ekologického vinařství. Seznámili se s aktuálním stavem ekologického zemědělství i s výhodami produkce vína z ekovinic.
Společně s vinařem panem Markem Vybíralem diskutovali mj. o tom, co se děje pod zemí a není na první pohled vidět. Stejnou péči jako vinohradu (zelené práce, redukce hroznů aj.), je třeba věnovat i půdě. „Pokud se podcení kořenový systém révy, je celé hospodaření ohroženo. Vinohrad je trvalá kultura, což vyžaduje dlouhodobou odpovědnou péči o keře,“ uvedl vinař Marek Vybíral.
V ekologickém vinohradnictví hraje významnou roli promyšlená prevence. Cílem je udržet odolnost révy vinné různými pěstebními zásahy, péčí o život v půdě, ozeleněním meziřadí vhodnými bylinami, podporou různých užitečných organismů žijících v biologicky diverzifikované vinici apod. Právě druhově bohaté ozelenění vinice má zásadní vliv na kvalitu půdy, současně se však také jedná o velmi sofistikovaný nástroj regulace výživy a přísunu vody ve vinici. Roli hrají vyseté byliny i způsoby údržby porostu, tedy zda se seče či nikoliv, používá-li se mulč nebo zadiskování či podřezání.
Opakovaně zaznělo, že ekologické vinohradnictví a vinařství je disciplína náročná na znalosti a know-how. Budoucí zahradníky zaujal fakt, který si možná málokdo uvědomuje. Při výrobě vína, totiž máte v životě pouze omezený počet pokusů, kterých můžete využít. Začnete-li vinařit ve třiceti, pak máte 30, maximálně 40 pokusů, abyste se naučili udělat kvalitní víno.
Přestože je systém ekologického vinohradnictví považován za podstatně náročnější, co se týče úrovně vědomostí, zkušeností a schopností strategického uvažování, je dnes vnímán jako jeden z efektivních způsobů, jak dále zvyšovat kvalitu produkovaných vín. Zájem našich vinařů o ekologii v posledním desetiletí výrazně stoupá. Z původních 17 ha a čtyř vinařů před dvaceti lety máme dnes registrováno již 98 farem, které ekologicky pečují o téměř 900 ha vinic. S podílem 5 % vinic v režimu EZ se řadíme do první desítky zemí EU. Ekologické vinice se nachází zejména v Jihomoravském kraji (93 % jejich výměry), necelých 60 ha najdeme ve Středočeském kraji a mezi 0,3 až 2 ha se pak nachází v krajích Ústeckém, Vysočina, Královéhradeckém a hlavním městě Praha. S nárůstem počtu farem stoupá každoročně i produkce ekologicky vypěstovaných hroznů. V roce 2016 bylo na ekofarmách vyprodukováno 3,2 tis. tun hroznů. Certifikát na výrobu biovína má 76 výrobců, z nichž 54 jsou faremní výrobci, tedy sami zemědělci zpracovávající bio hrozny přímo v místě produkce.
Z obnovených vinic na Krásné hoře se exkurze následně přesunula do další vinařské obce, do Čejkovic, ale již ne za vínem. Zde sídlí společnost SONNENTOR s.r.o., která vyrábí bylinné směsi a koření. „Studenti zjistili, jak funguje spolupráce mezi ekofarmáři a výrobcem a jak vypadá trvalá udržitelnost v praxi, což bylo velmi podnětné,“ uvedl pedagog a garant oboru Ekologie a životní prostředí Tomáš Přikryl. Moderní podnik zaujal žáky mj. také komplexním pohledem na ekologii, který je pro podnik typický. Nejde pouze o využití odpadů z výroby (bylinného prachu vzniklého při řezání bylinek do čajů) pro vytápění, ale snahu o recyklovatelnost ve všech hlediscích – zejména pak šlo o využití kompostovatelných obalů, např. nálevkových sáčků či průhledných fólií.
Jen pro zajímavost, společnost SONNENTOR letos oslavila 25. let svého fungování. Přestože neprodává své produkty do maloobchodních řetězců, daří se mu postupně a pomalu růst. Obrat české společnosti dosáhl v loňském roce 8 milionů EUR, což je meziroční nárůst o 8 procent. Výrobky společnosti SONNENTOR jsou z Rakouska a České republiky exportovány do 52 zemí světa. V ČR aktuálně spolupracuje s 25 biopěstiteli, kteří pro něj produkují bylinky nejvyšší jakosti s certifikací bio.
Exkurzi pro studenty a jejich pedagogy pořádala obecně prospěšná společnost Bioinstitut v rámci projektu „Bio v regionu – Propagace regionální bioprodukce a spolupráce“ za finanční podpory Ministerstva zemědělství.
Více o projektu: http://bioinstitut.cz/cz/projekty-spoluprace/propagace-regionalni-bioprodukce-a-spoluprace/aktivity-2017
