• Facebook
  • Instagram
  • Youtube

Aktuality

8.12.2020

Ekologickým chovům prasat hrozí likvidace

Koronavirová epidemie nepříznivým způsobem v letošním roce ovlivnila nejen tuzemskou ekonomiku, ale také legislativní proces. V rámci jarního nouzového stavu totiž došlo bez konzultace s dotčenou odbornou veřejností k novele vyhlášky 342/2012 Sb., která mimo jiné řeší rizika spojená s výskytem afrického moru prasat a nařizuje tuzemským chovatelům parametry, jež mohou být zejména pro ekologické chovy likvidační.

Novela, která vznikla doslova za zavřenými dveřmi, od nového roku nařizuje chovatelům prasat dvojité oplocení všech pozemků, na které mají prasata přístup. Na řadě menších farem však není takovéto opatření technicky možné, nehledě na jeho vysoké náklady. Novela může negativně ovlivnit i chov přeštického černostrakatého prasete, jediného českého původního plemene.

Obr. 1 – přeštické černostrakaté prase, zdroj: biofarma Sasov

„Nikdo nepochybuje o tom, že africký mor prasat je velkou hrozbou a rozhodně nechceme rozporovat, že musíme ochránit tuzemské chovy před touto nemocí. Problém je ale to, že příslušná vyhláška nebere v potaz realitu ekologických chovů ani nedává dostatečný časový prostor pro realizaci opatření, která mohou být navíc extrémně finančně náročná. Tato novela totiž evidentně vůbec s ekologickými způsoby chovu prasat nepočítá. Vyhláška vznikla na půdě ministerstva, ale nikdo ji s námi nekonzultoval. Dokonce ekologičtí chovatelé ani nebyli seznámeni s tím, že něco takové vzniká a vstupuje od 1. 1. 2021 v platnost. To se stalo až v listopadu letošního roku, kdy už je ale pozdě, protože není dostatek času na to provést na farmách úpravy, které vyhláška požaduje. Ty jsou nejen nákladné, ale mají-li být efektivní a smysluplné, tak je na jejich realizaci příliš krátká doba,“ komentovala situaci Kateřina Urbánková, manažerka Svazu PRO-BIO.

Anne Dostálová z Výzkumného ústavu živočišné výroby k tomu dodává: „To, že tato novela upravuje oplocení výběhů v chovech prasat, jsem zjistila náhodou při plánování nového experimentu, který nyní nebude možné uskutečnit. Okamžitě jsem celou věc začala řešit s chovateli a zástupci Svazu PRO-BIO. Nikdo do té doby o této novele a parametrech požadavků na dvojité oplocení výběhů prasat neměl tušení, neproběhly žádné konzultace ani žádná upozornění. Požadavek na tak nákladné změny v oblasti, která je jednou z klíčových pro ekologické chovy může být dle mého názoru pro řadu z nich likvidační.“

„Animal welfare hraje v ekologických chovech prim. Právě způsob chovu, je jeden z hlavních parametrů, kde se ekologické chovy odlišují od těch konvenčních. Novela vyhlášky 342/2012 Sb. říká, že chovatelé prasat zřídí trvalé souvislé oplocení všech pozemků, na které mají chovaná prasata přístup a tyto pozemky chovatelé prasat oplotí nejméně dvojitým plotem. To by v podstatě znamenalo konec ekologických a alternativních chovů prasat na menších farmách a pro ty větší by to znamenalo náklady v řádech milionů. Chápeme, že toto ustanovení je na místě u pastevního chovu prasat na zemědělské půdě, kdy může dojít k bezprostřednímu kontaktu domácích a divokých prasat. Pokud se ale bavíme o chovu uvnitř areálu farmy, kdy samotný areál podniku s chovem prasat bude oplocen a výběhy uvnitř areálu budou zabezpečeny alespoň elektrickým ohradníkem, přitom ale nebudou bezprostředně sousedit s hranicí areálu, mělo by to být dostačující a vyhovovat požadavku legislativců i možnostem praxe. Je přeci v zájmu samotných chovatelů, aby nedošlo ke kontaktu domácích a divokých prasat. Ale stavět nově uvnitř areálů druhé oplocení, to často není prostorově ani ekonomicky možné,“ komentuje situaci Tomáš Klejzar, poradce v ekologickém zemědělství a správce regionálního centra Vysočina PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců a zároveň dodává: „I mezi jednotlivými způsoby chovu existují velké rozdíly. Je přeci jasné, že když mám farmu uprostřed lesa na Šumavě, požadavky na zabezpečení před kontaktem s divočáky asi budou jiné, než když mám farmu někde uprostřed republiky v blízkosti města. To by mělo být na příslušném pracovníkovi SVS, který je dostatečně fundovaný na to, aby posoudil kvalitu bariér oddělujících jednotlivé druhy prasat a vyhodnotil míru rizika.“


V ČR bylo k datu 4.12. 2020 celkem 53 chovů prasat v režimu ekologického zemědělství. Z toho významná část z nich chová přeštické černostrakaté prase, které patří do genetického zdroje ČR jako jediné české původní plemeno, které téměř vyhynulo.


 „Naše farma hospodaří již od roku 1999 v režimu ekologického zemědělství. Právě venkovní způsob chovu – minimálně ve výbězích u stájí je pro přeštické prase dle mého názoru z hlediska animal welfare to nejlepší. Prasata žijí v téměř přirozených podmínkách a to se samozřejmě odráží na kvalitě naší produkce. Nejsme schopni během jednoho měsíce ze svých vlastních zdrojů navíc za koronavirové krize vybudovat vše, co nám vyhláška ukládá. Podle stávájícího výkladu bychom museli buďto zavřít prasata do stáje a dívat se jak trpí, protože biostáje nejsou technologicky vybavené a nebo je odvést na porážku.  Chceme se před africkým morem chránit, ale potřebujeme vědět, jak má dvojité oplocení vypadat, abychom ho vzápětí nemuseli předělávat. Bez dostatečných finančních prostředků a času to ale nezvládneme,“ dodává k požadavkům vyhlášky majitel Biofarmy Sasov, kde přeštická černostrakatá prasata chovají.

 

Obr. 2 – Ekologický chov přeštického černostrakatého prasete, zdroj: biofarma Sasov