Kdo hledá, najde...

Aktuality

1.9.2017

Česká biopotravina 2017: Patizony zabodovaly

Praha 1.9.2017 – Sterilované patizony z Turnovska získaly titul Česká biopotravina 2017. Od poroty obdržely nejvyšší počet bodů z 80 vzorků, které byly do 16. ročníku soutěže přihlášeny. Nejlepší biopotravinou živočišného původu je Sýr Sv. Barbory  – přírodní zrající sýr od  Bio Vavřinec a Kosař, s.r.o. V kategorii Biopotraviny pro gastronomii, pochutiny a ostatní získal ocenění  bylinný čaj v nálevových sáčcích Tady roste radost od společnosti Sonnentor s.r.o., nejlepším biovínem je Ryzlink rýnský, slámové víno 2015 od společnosti Víno Marcinčák.

Absolutní vítěz soutěže mne okouzlil nejen chutí, ale také tím, že byly do květinek a obrazců jemně a s obrovskou láskou vykrájeny dokonce i ty nejmenší mrkvičky plavající ve sladkokyselém nálevu kolem patizonů. Takže – vyvážená chuť, skvělá surovina a navíc kreativita a smysl pro detail, který právě z dobrých věcí dělá ty vynikající a nejlepší,“  hodnotí Pavel Maurer, předseda poroty.

Přihlášené bioprodukty do letošního ročníku soutěže překvapily nejen svou kvalitou, ale pro mě osobně především úrovní obalů. Oceňujeme, že také bioproducenti pochopili, že prezentace je součást výrobku a často díky obalu si zákazník výrobku na pultě prodejen všimne,“ říká Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, který soutěž organizuje.

Patizony slaví

Neprávem opomíjená zelenina  – patizony, velmi mile překvapily členy hodnotící komise. Sterilované Bio patizony odrůdy Green Disc v kořeněném sladkokyselém nálevu od Jana Vericha  z  Turnova získaly nejvíce bodů jak v kategorii Biopotraviny rostlinného původu, tak celkově.

„Za největší klad našich patizonů považujeme spojení tradičního s netradičním. Chuť našich patizonů je velmi podobná chuti sterilovaných okurek, patizony jsou pouze jemnější a křehčí. Největší vliv na konečnou chuť má pochopitelně nálev, který se v naší rodině používá již čtvrtou generaci. Nelze opominout ani fakt, že naše patizony jsou také na talíři mnohem estetičtější než okurky. Naše patizony by ale nikdy neměly takový úspěch, kdyby u nás na prvním místě nebyla kvalita. Počínaje používanými surovinami, které jsou všechny v bio kvalitě a konče 100% ručním zpracováním,“ uvádí pěstitel a zpracovatel Jan Verich.

Je pravdou, že patizony zatím nepatří mezi tak oblíbenou zeleninu jako dýně nebo cukety, ale u Verichů jsou přesvědčeni, že jejich čas teprve přijde.

Výroba sterilovaných patizonů je nepředstavitelně časově náročná. „Patizony sbíráme od července do poloviny září každý třetí až pátý den a okamžitě je zpracováváme. Každý patizon musíme zbavit zbytku květu a stopky, omýt a nakonec narovnat do sklenic, to znamená, že každý patizon máme v ruce minimálně čtyřikrát,“ upřesňuje výrobce. Sterilované patizony dodává na trh jak ve sklenicích po 650 gramech, tak v gastro baleních určených pro restaurace. Své konzumenty si patizony nacházejí i na rodinných oslavách. „Naše patizony si našly místo jak v běžné kuchyni, tak na slavnostních tabulích, oblíbili si je kuchaři v okolních restauracích a lidé si je dávají i jako dárky. Jsou žádané nejen během oslav, ale i následující ráno,“ usmívá se výrobce.

 Od počátku ekologicky

Jan Verich začal podnikat v zemědělství v  roce 2004, kdy poblíž Kozákova vysázel na 1 ha jabloňový sad. Hned od počátku měl jasno v jedné věci – hospodařit chtěl ekologicky. „Toto rozhodnutí pro nás bylo naprosto přirozené. Začalo se nám příčit dávat našim dětem jablka, která vypadají jako svoje vlastní klony, což alespoň nám připadá přinejmenším trochu podezřelé,“ vzpomíná Jan Verich na své začátky. Při rozšiřování pěstebních ploch o zeleninu a hledání vhodných druhů musel pěstitel vzít v potaz nadmořskou výšku a zároveň věděl, že chce své výpěstky dále zpracovávat. „Měli jsme již dobré zkušenosti s pěstováním dýně Hokkaido, a když jsme se náhodou dočetli, že určité druhy patizonů lze zpracovávat ve všech stádiích jejich růstu, bylo rozhodnuto,“ vysvětluje Jan Verich, proč zvolil v roce 2014 právě patizony. Ačkoliv je Jan Verich spíše sadař i výrobce ovocných šťáv, a zelenině se věnuje doplňkově, pěstuje též dýně Hokkaido, patizony, brambory, česnek, vyhlášené „Vysocké zelí“.

Sýr sv. Barbory

Přírodní zrající polotvrdý sýr společnosti Bio Vavřinec a Kosař, s.r.o. zabodoval v kategorii Biopotraviny živočišného původu. Jedná se o sýr holandského typu s nízko dohřívanou sýřeninou s obsahem tuku v sušině minimálně 48%, který je vyráběn z kravského šetrně pasterovaného mléka. „Sýr má plnou smetanovou chuť danou výrobou z plnotučného mléka s mírně nasládlou chutí vzniklou propíráním sýřeniny. Chuť sýra se dá přirovnat k Edamu a Goudě,“ udává výrobce. Sýr po výrobě zraje minimálně tři měsíce ve zrajícím sklepě.

Tady roste radost

Novinka společnosti Sonnentor, s.r.o., je vyrobena výhradně z českých bylinek. Přímo na obalu se dočtete, kde a kdo jednotlivé byliny použité ve směsi vypěstoval a sklidil. Uvnitř balení nalezne zákazník 18 nálevových sáčků doplněných milými citáty k zamyšlení. Nápad, transparentnost a hlavně lahodná chuť výrobku přesvědčily porotu o tom, že ocenění v kategorii Biopotraviny pro gastronomii, pochutiny a ostatní poputuje do Čejkovic.

Slámové víno z Mikulova

Ekologický vinař Petr Marcináčk opět potvrdil, že jeho biovína patří na špičku. V letošním ročníku soutěže zabodovalo jeho slámové víno Ryzlink rýnský. Hrozny vyrostly v roce 2015 v Novosedlech na viniční trati Janův vrch.

Soutěž Česká biopotravina každoročně organizuje PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců a hodnocení potravin probíhá v prostorách Státní zemědělské a potravinářské inspekce, jejíž zástupci jsou členy hodnotící komise. Záštitu nad soutěží drží ministr zemědělství Marián Jurečka a ředitel SZPI Martin Klanica.

Slavnostní předání ocenění vítězům se uskuteční 9. 9. 2016 na Dožínkách na Letné.

 

Poznámky:

Česká biopotravina 2016

Vítěznou Českou biopotravinou pro rok 2016 se stala Trhaná paštika z Přeštíka, kterou vyrábí Biofarma Sasov. V kategorii Biopotraviny živočišného původu byl oceněn rovněž Biohermelín z ekofarmy Javorník. Vítězem kategorie Biopotraviny rostlinného původu se stal Hostětínský mošt jablko meruňka bio. Bio Kostní vývar, také z Biofarmy Sasov, jako inovativní výrobek pro české kuchaře s přehledem zvítězil v kategorii Biovýrobky pro gastronomii, pochutiny a ostatní. Jako nejlepší bylo oceněno Rulandské šedé – výběr z hroznů 2015 od Petra Marcinčáka z Mikulova.

Organizátorem soutěže je PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců (dále jen Svaz PRO-BIO), jediné celostátní sdružení ekozemědělců, zpracovatelů a prodejců biopotravin. Sdružuje také poradce, školy, spotřebitele a přátele ekologického zemědělství. Hlavním posláním Svazu PRO-BIO je prosazovat v ČR ekologické zemědělství jak v intenzivních, tak extenzivních produkčních oblastech. Důležitou součástí činnosti je propagace biopotravin, vždy s ohledem na zájmy ekologických zemědělců.

 

Partner soutěže: BIOFACH v zastoupení společnosti PRO-Veletrhy, s.r.o.

Mediálními partnery soutěže jsou: Deník, časopis Zboží&Prodej, magazín o maloobchodu Retail News a česko-slovenský dvouměsíčník BIO&LIFE, Potravinářský obzor, internetové informační portály Bio-info.cz, Nazeleno.cz a Biospotrebitel.cz.

Kontakty:

Jan Verich (Trávnice 169, 511 01 Turnov), tel. 602 100 068, email: verich@quick.cz

Bio Vavřinec a Kosař, s.r.o. (Okrouhlice 27, 256 01 Benešov, www.biovavrinec.cz), email: obchod@biovavrinec.cz, tel.: 777 571 777

Sonnentor, s.r.o., (Příhon 943, 696 15 Čejkovice, www.sonnentor.cz), kontaktní osoba Kamila Šťastná, tel. 739 260 193, kamila.stastna@sonnentor.czVíno Marcinčák (Vinařská 6, 692 01 Mikulov, areál Vinařství Marcinčák Novosedly, http://marcincak.cz/),
tel.: 420 519 510 958, 736 489 350, e-mail: vino@marcincak.cz

 

Komentáře za PRO-BIO Svaz poskytne Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců (tel.: 583 216 609, 725 571 027, pro-bio@pro-bio.cz). Kontakt pro media: Sylva Horáková (tel.: 604 115 762, sylva.horakova@pro-bio.cz

20170901_TZ PRO-BIO_Česká biopotravina 2017