Aktuality

11.12. 2019, MŽP

Úvodní slovo –NM Vladimír Dolejský

• Představení kroků MŽP
• Žádost o zpětnou vazbu

Představení programu péče –ŘO Jan Šíma

• Historie šíření vlka Evropou, nárůst nížinné populace (Polsko, Sasko, ČR)
• Závazná legislativa pro MŽP – Směrnice o stanovištích, zákon o ochraně přírody a krajiny
• Příprava programu péče:
  • Schůzka se stakeholdery (kulatý stůl se zeměděl. organizacemi) proběhla již před rokem, následovalo projednávání s MZe
  • V PP nemůžou být všechny detaily toho, co je potřeba udělat – jde o definování úkolů a priorit, které budou postupně naplňovány
• Do programu péče bylo doplněno iniciování diskuze o snížení legislativní ochrany na úrovni EU ve vazbě na dosažení „příznivého stavu“ (tato diskuze již probíhá – na Radě ministrů ŽP podpořila ČR návrh Slovinska k řešení managementu druhů v příznivém stavu)
• Financování preventivních opatření MŽP x MZe
  • Prevence – nesouhlas MZe se začleněním do systému zemědělských podpor – v programu proto zatím navrženo variantně (OPŽP a nebo neproduktivní investice v rámci SZP). ČR je však jediná země EU, která k podpoře opatření k ochraně stád využívá strukturální fondy a ne SZP, řešení přes OPŽP (který je jinak zaměřen na větší investiční projekty) je velmi administrativně náročné
  • Zvýšené náklady na pastvu – z pohledu MŽP by vhodným nástrojem bylo AEKO, kde je potřeba dobře definovat pravidla s ohledem na 5-tiletý závazek. S ohledem na nesouhlas MZe opět navrženo variantně, tj. alternativa je vytvoření nového národního zdroje.
• „Nápadní“/nestandardně se chovající jedinci
  • Směrnice o stanovištích (a zákon o ochraně přírody krajiny) umožnují povolení výjimek z důvodu bezpečnosti i prevence závažných škod (okované napadání řádně zabezpečených hospodářských zvířat bylo do programu jako „problémové“ chování doplněno)
  • Podmínkou povolení výjimek je ale zároveň „neexistence jiného uspokojivého řešení“ – vždy je tedy nutné v řízení odůvodnit (a v praxi zajistit), že ostatní možnosti byly vyčerpány nebo neexistují…
  • Kříženci – v programu zahrnuto, nutné řešit jak prevencí, tak odstraněním z populace
  • Chov v zajetí – zlepšení evidence atp. (řešeno nyní projednávanou novelou zákona na ochranu zvířat proti týrání i „invazní novelou“ jejíž součástí je elektronická evidence výjimek a rozhodnutí o jedincích v lidské péči)
  • Nelegální chov – spolupráce s MZe na registračních mechanismech a následném řešení nelegálního držení
• Konektivita populací
  • Příznivý stav populace dle požadavků Směrnice o stanovištích je potřebné řešit na úrovni celé populace (jen za ČR by nebylo reálné) – s tím ale souvisí nutnost zachovat propojení na Sasko a Polsko (resp. v Karpatech na Slovensko)

Diskuze

• Co je to příznivý stav
  • Bavoři mají v management plánu uvedeno 500 jedinců (fakticky uvedeno obecně 1000 jedinců efektivní populace)
  • Jak definovat, pro jakou plochu a populaci je příznivý stav přeshraničně stanoven – u nás nížinná populace, karpatská, okrajově panonská
  • Stakeholdeři požadují stanovit příznivý stav formou čísla v PP – k tomu zatím nejsou dostatečná data a pokud má být příznivý stav řešen pro celou populaci, tak je nutné řešit s Německem a Polskem (Slovenskem) – proto je jedno z opatření v PP určení příznivého stavu pro ČR (podíl na celkovém stavu populace).
  • Finsko – mají definován nízký kmenový stav (čelí infringementu)
  • ČMMJ požaduje definovat únosný stav

• Program péče
  • PP je „jízdní řád“, kterým se řídí rezort ochrany životního prostředí. Není to materiál pro vládu, ministr ho dostává na vědomí (MŽP)
  • PP je možné měnit a bude dle vývoje aktualizován – mezi stakeholdery ale panuje nedůvěra, jak rychle k tomu bude docházet. V dokumentu dle stakeholderů chybí řada věcí – z pohledu MŽP často nutné dopracovat podklady, projednat a proto jejich vytváření je plánováno jako opatření
  • ČMMJ požaduje v PP přesné, konkrétní postupy – MŽP přepokládá zpracování jednotlivých detailů (jako např. metodiky řešení odstřelu problémových jedinců) jako součást naplňování PP; jde o věci, na kterých je nutná spolupráce a dohoda MZe, ČMMJ aj.
  • Diskuze se soustředí na hranice se Saskem, je potřeba se však bavit i o jihočeské (+ Bavorské) a severomoravské (+ SK) populaci
  • Změny způsobu chovu dobytka v přítomnosti vlka – mimo oblasti s vlkem je podnikání ekonomičtější, přechod na karpatský systém je 4-5 x dražší. Chovatelé požadují za toto kompenzace. Zatím se to z jejich zkušenosti vůbec nediskutuje, vede to k přechodu na mastný skot v posledních 2-3 letech (obecné)
  • Škody na ovcích rostou (5-ti násobně za rok), vlk je v rozporu s péčí o krajinu. Komfort pobytu v krajině pro veřejnost klesá, bojí se vlka. Umocňuje se vazba zemědělců na stát – další dotace (p. Havrlant)
  • Sedláci potřebují vědět, jaké budou podmínky, aby mohli dopředu plánovat. Kde se to mohou dozvědět? AOPK připravuje metodiky (pastevečtí psi, ohradníky) – důležité dělat ve spolupráci s chovateli
  • Zredukovat vlka na nulu je nemožné, je ale potřeba definovat cílový stav (ČMMJ)
  • Ekologičtí zemědělci přestávají splňovat podmínky pro EZ kvůli vlkovi
  • Vědecké výsledky nevznikají hned. Na vlčí problematiku je potřeba se dívat z globálního pohledu, ne jen partikulárních zájmů (dr. Hulva)
  • Nejsme schopni pro vlka aktuálně zpracovat PVA – málo dat. Na Slovensku běží 5-ti letý projekt na stanovení příznivého stavu, a to tam vlka a data o něm mají mnohem déle a lepší (dr. Hulva)
  • V únoru by měla být projednána vyhláška k náhradám škod (pracovně s MZe již řešena). Následuje změna zákona 115 (MŽP)
  • MZe se obává, že vzhledem k tomu, že AEKO je zaměřeno na péči o biotop, bude složité tam dostat vlčí tématiku
  • ČMMJ požaduje
    • Stanovit číslem příznivý stav
    • Regionalizaci ČR (toto pro vlka nelze legislativně udělat – MŽP)
    • Úhrady škod v oborách
    • Řešení problémových jedinců
    • Co nastane v případě naplnění příznivého stavu
  • Požadavek na veřejnou databázi útoků/škod (p. Havrlant)
  • Požadavek na komplexní studii, kolik bude stát vlk stát
  • Požadavek nestavět koridory pro vlky
  • Zakázat propagaci vlků na ZŠ (p. Havrlant)
  • Mít stejné podmínky ve všech krajích (AK)
  • Požadavek vyřadit vlka z Bernské úmluvy, Směrnice a vyhlášky č. 395/1992 Sb. (p. Havrlant)
  • Stanovit alespoň přechodné číslo pro příznivý stav na základě reálného stavu
  • ČMMJ požaduje rovnou možnost vlky redukovat, stejně jsou v rámci nížinné populace přemnoženi
    • Regulace by vyžadovala změnu Směrnice, která před 2 lety prošla fitness checkem a byla shledána jako funkční. Musíme vycházet ze stávajícího legislativního rámce (MŽP)
    • Odstřely SK – jiná legislativní situace (stanoveno v rámci přístupových pohovorů k EU) – v souvislosti s dosažením příznivého stavu druhu možné usilovat o obdobou změnu v rámci Smernice

Závěr k Programu péče

Konkrétní připomínky je možné zaslat do konce roku. MŽP následně svolá jednání k vypořádání připomínek koncem ledna/poloviny února

Prevence škod, náhrada škod

• OPŽP – od konce srpna 2019 zavedena 100 % úhrada preventivních opatření
• Připraven návrh novely vyhlášky o stanovení výše náhrady škod (vyhl. č. 360/2000 Sb.), zahrnuje právní ukotvení ceníků aj.
• Některé nedostatky nutné řešit novelou zákona č. 115/2000 Sb. – např. rozšíření výčtu hosp. zvířat, jež jsou předmětem náhrady
• Novelu MŽP připravuje – proběhlo projednání s krajskými úřady a AOPK zpracovává analýzu nedostatků a návrh variant novelizace
• Jak s náhradou škod u zaběhnutých zvířat? – v návrhu vyhlášky není řešeno, potřebné škodu průkazně doložit – MŽP případně uvítá návrh mechanismus, jak škodu dokladovat
• Potřebné zohlednit také „režijní“ náklady na kontroly hospodářských zvířat při útocích (p. Zimmel)
• Stakeholdeři si stěžují na složitý systém vyplácení – MŽP na tom pracuje, změna vyhlášky by měla projít v únoru, v dalším kroku je úprava zákona 115, kde by mělo dojít ke zjednodušení systému vyplácení.
• MZe požaduje, aby byla nastíněna konstrukce ceny ve vyhlášce k náhradám škod