Jarní mrazy a ztráty na ovocných sadech byly mimo jiné tématem dnešního jednání Rady ministrů zemědělství EU. Ministr zemědělství Martin Šebestyán v Bruselu promluvil o výrazném propadu sklizně ovoce a požádal o mimořádnou podporu z unijní zemědělské rezervy. Na jednání Rady se řešil také konflikt na Blízkém východě a dostupnost hnojiv nebo kritická situace v mléčném sektoru.
Podle prvních odhadů bude z důvodu jarních mrazů letošní sklizeň ovoce v České republice až o 50 % nižší oproti roku 2025. To představuje ztrátu přibližně 45–60 mil. EUR, tedy zhruba 1,1–1,6 mld. Kč. Nejvíce byly zasaženy ovocné sady, zejména jabloně, třešně a broskvoně, poškozeny byly také meruněk a dalších ovocné druhy.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán v tomto ohledu už dříve adresoval dopis na eurokomisaře Christopha Hansena s žádostí aktivace finanční podpory z prostředků zemědělské rezervy. Nyní se toto téma řeší i na bilaterální úrovni.
„Uděláme vše pro pomoc našim ovocnářům, aby překonali toto ekonomicky velmi nepříznivé období,“ řekl už dříve ministr zemědělství Martin Šebestyán.
Další z klíčových bodů jednání bylo téma konfliktu na Blízkém východě a s ním spojená dostupnost hnojiv. Ministr zemědělství vyjádřil potřebu pomoci našim zemědělcům co nejdříve. V opačném případě by se riskovalo zásadní navýšení cen potravin.
„Je zřejmé, že stávající finanční nástroje nebudou pro řešení této situace dostačující a nepovažuji za vhodné ji řešit soubojem národních rozpočtů. Klíčové je využití prostředků z evropského rozpočtu. Zejména mám na mysli zemědělskou rezervu, která by podle Komise měla být navíc pro tento rok ještě navýšena. S tím se ale pojí nezbytná diskuse o zdroji těchto dodatečných peněz a nastavení distribučního klíče mezi jednotlivé státy,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán, který zároveň v rámci diskuse o aktuálních obchodních otázkách v oblasti zemědělství uvítal iniciativu Evropské komise, jež chce zefektivnit kontrolu dovozu a navýšit počet auditů ve třetích zemích.
Rada AGRIFISH se na žádost České republiky zabývala i řešením dopadů rybožravých predátorů, zejména kormorána velkého, který stále více ohrožuje rybolov, akvakulturu i vodní ekosystémy a oslabuje konkurenceschopnost celého sektoru.
Podle ministra Šebestyána se jako efektivní východisko nabízí vytvoření společného Evropského plánu managementu kormorána velkého. Ten by měl zajistit rovnováhu mezi ochranou predátorů a ochranou ryb a vedl by k ekologicky i ekonomicky udržitelné úrovni populace kormorána.
Ministři se na jednání zabývali i kritickou situací v mléčném sektoru, která se výrazně dotýká také České republiky, ale i problematikou označování potravin. „Při řešení této situace v mléčném sektoru nelze jít cestou omezování produkce. Pro stabilizaci sektoru mléka je nutno nad rámec diskutované finanční podpory aktivovat další nástroje, jako je například podpora soukromého skladování. Česká republika rovněž vítá apel na rozšíření povinného označování země původu na další potraviny. Zároveň je ale důležité, aby nová regulace nepřinášela pro provozovatele potravinářských podniků ani zemědělce významnou administrativní zátěž,“ dodal ministr zemědělství Šebestyán.
Na okraj úterního jednání Rady v Bruselu se ministr také setkal s italským ministrem zemědělství Francescem Lollobrigidou, absolvoval pracovní snídani s Čechy působícími v EU institucích a rovněž se seznámil s novým maďarským ministrem zemědělství Szabolcs Bóna během neformálního setkání států V4 (Česká republika, Maďarsko, Slovensko a Polsko).
