Rok 2026 vyhlásila Organizace spojených národů (OSN) Mezinárodním rokem farmářek. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) eviduje za loňský rok i za roky 2020 a 2015 mezi žadateli o zemědělské dotace téměř stejné genderové procentuální rozdělení, a to přes 70 % mužů a skoro 20 % žen. Mezi žadatele a žadatelky každoročně rozdělí desítky miliard korun. Data SZIF tak ukazují tradiční rozložení mužů a žen v zemědělství a zároveň potvrzují, že zemědělské dotace poskytují českým zemědělcům stabilní podporu už několik desetiletí. K příležitosti tohoto mezinárodního roku SZIF letos farmářky podpoří také na svých komunikačních kanálech formou příběhů a rozhovorů s nimi.
V roce 2025 si o dotace SZIF požádalo přes 36 000 žadatelů, z nichž to bylo téměř 73 % mužů a téměř 20 % žen. Necelých 8 % žádajících neuvedlo, zda se jedná o muže, či ženu. Podobně tomu bylo i v letech 2020 a 2015. SZIF každoročně administruje, kontroluje a vyplácí velké množství různorodých podpor v zemědělství, potravinářství a oblastí s tím spojených. „Jedná se o stovky tisíc žádostí pokrývajících široké spektrum dotací – od přímých plateb a nárokových plateb rozvoje venkova, přes projektové dotace, rybářství, společnou organizaci trhů až po národní dotace. Ženy farmářky samozřejmě dotační podporu také využívají a řada opatření jim může nabídnout zajímavé podmínky. Loni například došlo k výraznému snížení administrativní zátěže u dotačního opatření Zahájení činnosti mladého zemědělce, o které mohou žádat začínající zemědělci do 40 let, a zaměřuje se tak na generační obnovu v zemědělství. Záměr pro podnikatelský plán je rozdělený přímo pro ženy a muže s cílem zapojit více žen do zemědělství,“ uvádí Kateřina Adamcová, ředitelka Sekce projektových opatření PRV, OP Rybářství a Národních dotací SZIF.
V loňském roce farmářky nejvíce žádaly o základní podporu příjmu pro udržitelnost BISS a doplňkovou redistributivní podporu příjmu pro udržitelnost DRP, jejichž cílem je stabilizace příjmů aktivních zemědělců. Další značně žádanou byla podpora z opatření Základní ekoplatba, které cílí na postupy prospěšné pro životní prostředí a klima s důrazem na udržitelnost. Na čtvrtém stupni pomyslného základního žebříčku se umístila podpora pro oblasti s přírodními a jinými omezeními – opatření ANC. Žadatelky byly nejčastěji z Jihočeského (1157) a Středočeského kraje (1136) a Kraje Vysočina (809). Naopak nejméně jich bylo z Karlovarského kraje (234). U mužů žadatelů je pořadí dotačních opatření a krajů stejné.
SZIF také eviduje telefonické a e-mailové dotazy farmářek. Ty se, více než muži, zajímají například o podporu pro pěstování levandule, léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (bylinek) či pěstování a prodej ovoce, zeleniny nebo okrasných květin. Další oblastí jsou také inovativní možnosti pěstování zmíněných produktů, jako je například hydroponie a aquaponie a jejich další zpracování. „Podporu těmto činnostem nabízí právě dotační opatření Zahájení činnosti mladého zemědělce,“ doplňuje Kateřina Adamcová.
Přesto, že v zemědělství tradičně více působí muži, v Česku je i celá řada úspěšných žen farmářek. Jsou známé jako odbornice v zemědělství, manažerky, šlechtitelky, inovátorky, producentky nebo ekoložky. Ženy v zemědělství zastávají i neoficiální role, například jsou tichými motory farem jako manželky a hospodyně. Nejsou proto příliš vidět, i když jejich role bývá strategická a zásadní. K příležitosti Mezinárodního roku farmářek se SZIF rozhodl české farmářky formou příběhů a rozhovorů představit na svých komunikačních kanálech, ukázat rozmanitost jejich rolí v zemědělství, a tím je v jejich práci ještě více podpořit. „Kromě našich vybudovaných kontaktů s řadou českých farmářek jsme oslovili také zemědělské nevládní organizace, které jsou s nimi v bližším kontaktu, znají detailně jejich práci a příběhy, a proto nám poskytly svá nejlepší doporučení,“ říká Eva Češpiva, mluvčí SZIF.
