Každoroční akce pořádaná TP Organics, zaměřená na ekologický a agroekologický výzkum a inovace se konala v Bruselu ve dnech 25. a 26. října pod názvem „Občany řízená transformace evropských potravinových systémů.“ Tento rok se uskutečnila spolupráce TP Organics s FoodSHIFT 2030, projektem programu Horizon 2020, zaměřeným na transformaci evropského potravinového systému směrem k nízkouhlíkové a trvale udržitelné budoucnosti potravinových systémů, včetně přechodu k méně živočišné a více rostlinné stravě.
Zajištění dlouhodobé potravinové bezpečnosti (25.října)
První den byl zaměřen na výzkum a modernizace, které mají zajistit dlouhodobou potravinovou bezpečnost v Evropě i ve světě. Vedoucí sekretariátu TP Organics Eduardo Cuoco ve svém úvodním slově představil agendu TP Organics a sdělil, že TP Organics bude zahajovat strategické agendy pro výzkum a inovace (SRIA). První oficiální workshop, jehož cílem bude určit budoucí potřeby a priority v oblasti výzkumu a inovací, se uskuteční na vědeckém dni TP Organics na veletrhu BIOFACH 2024.
Jako první přednášel John Ingram (vedoucí programu potravinových systémů, Environmental Change Institute, docent a vedoucí výzkumný pracovník Somerville College a hostující vědecký pracovník Oxfordské univerzity), který představil složitou, hrozivou a nerovnou situaci v oblasti potravinové bezpečnosti. Připomněl environmentální, sociální a zdravotní náklady současného systému a potřebu zohlednit také etické a morální aspekty. Zdůraznil, že rozšíření technologií současného potravinového systému není řešením. Potřebujeme skutečnou transformaci potravinového systému. V prezentaci dále uvedl pohled celkovou globální situaci a břemeno podvýživy v rámci celého světa. Současný potravinový systém ovlivňuje globální životní prostředí především v oblasti degradace půdy, úbytku sladké vody, ztrátě biodiverzity nebo nadměrným odlovem mořských živočichů a znečištěním planety např. chemikáliemi, plasty odpadky atd. S rozvojem zemědělských aktivit také nastupuje řada etických a morálních problémů (např. mezigenerační environmentální dědictví, dobré životní podmínky zvířat, práva pracovníků, potravinový odpad aj.). Je nutná transformace potravinového systému a poskytnutí zdravé, cenově dostupné a ekologicky šetrné stravě pro všechny lidi.
Kirsten Arp (vedoucí projektu, BÖLW), představila modelový projekt HumusKlimaNetz, koordinovaný německými svazy (zemědělců i obchodníků) a vědecky podpořený členem TP Organics – Thuenen Institute. Cílem tohoto rozsáhlého projektu (který stanovuje ambiciózní klimatické cíle pro zemědělství a spolupráci mezi ekologickými a konvenčními zemědělci) je vybudovat a udržovat humus, aby se zachycoval uhlík a zajistila se odolnost zemědělství vůči klimatu. Za tímto účelem byla v rámci projektu vytvořena síť 150 zemědělců, kteří předávají znalosti a vytvářejí doporučení pro zemědělství a rozvoj klimatické politiky. Projekt bude probíhat od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2027. V projektu jsou zapojeny konvenční i ekologické farmy. Farmy byly vybírány podle kritérií jako jsou přírodními podmínky, půdní typy, druh hospodaření a regionální podmínky. Farmy spolupracují a schází se několikrát ročně. Součástí projektu je např. účast na veletrhu, online akce s Thünen Institute, setkání farmářů k projektu (HumusClub), workshopy, prezentace aj.
Během politické debaty, Orsolya Frizon-Somogyi, zástupkyně vedoucího oddělení pro výzkum a inovace na DG AGRI zdůraznila, že Evropská komise propojuje výzkum a inovace s ekologickým akčním plánem EU.
Jorge Molina Villanueva z DG RTD Evropské komise, poukázal na skutečnost, že výzkum a inovace financované v rámci Horizon Europe Cluster 6 jsou klíčové pro vývoj řešení pro transformaci potravinových systémů.
Nicole Pita, projektová manažerka IPES-Food, zdůraznila, že problémem není nedostatek znalostí o agroekologii, ale nedostatek politické podpory a financování. Stále převládá krátkodobý a zavádějící názor, že musíme intenzivní průmyslovou výrobou „nakrmit svět.“ IPES-Food doporučuje zaměřit výzkum a inovace na systémová řešení a dlouhodobější výzkumné projekty pomáhající zemědělcům přejít na agroekologii.
Luca Colombo, generální tajemník FIRAB a člen poradního sboru TP Organics, zdůraznil, že dnes se nacházíme v naprosto odlišné situaci než společnost v dřívějších dobách. Představitelé potravinového systému by měli být vyslyšeni ve vládách a v rozhodovacích procesech na všech úrovních politiky.
V závěru dne bylo shrnuto, že potravinová bezpečnost je víc než jen produkce a je nutné transformovat potravinářství a zemědělství. Zásadní význam má financování výzkumu a inovací pro ekologické a agroekologické postupy.
FoodSHIFT 2030 (26.října)
Druhý den se konala závěrečná politická konference FoodSHIFT 2030. Eduardo Cuoco (ředitel IFOAM OE a vedoucí sekretariátu TP Organics) přivítal účastníky a partnery projektu. Strategie EU Farm to Fork nám říká, že se náš potravinový systém musí změnit. Politici by měli zapojit občany. Posílení postavení občanů a soudržnost mezi městy a venkovem má trvalý pozitivní dopad na udržitelnost potravinového systému.
Karen Fabbri, zástupkyně vedoucího oddělení bioekonomiky a potravinových systémů, DG RTD Evropské komise, představila možnosti v potravinářství, které byly zavedeny v programu Horizon Europe a nyní jsou aktualizovány. FoodSHIFT 2030 zaujal jako systémový, vícestranný přístup k transformaci potravinových systémů a který vyvinul bodovací systém pro městské regiony založený na cílech udržitelného rozvoje, jakož i pokyny pro potravinovou politiku. Živé laboratoře se zabývají všemi směry programu Food 2030 a potřebují dlouhodobou podporu. Udržitelné potravinové systémy musí být začleněny do reforem SZP. Potřebujeme oběhové ekonomické modely.
Panelové diskuse
V panelové diskuzi Alexandra Nikolakopoulou z DG SANTE poukázala na skutečnost, že města hrají velmi důležitou roli v udržitelném potravinářství a my musíme mít na paměti dlouhodobý aspekt řešení. Ekologický sektor musí ukázat výhody návrhů, které umožňují transformaci.
Druhý panel zdůraznil potřebu propojení politik a postupů transformace. Základem občanské angažovanosti je kolektivní myšlení. Lidé potřebují prostor a čas, aby byli aktivní součástí přechodu. Klíčové jsou přístupy lokálních politiků zahrnující komunitu a ukázky výroby. Jde o posun paradigmatu výroby potravin od spotřebitelů k občanům, což znovu oživuje veřejnou sféru.
Třetí panel byl věnován tématu bio versus rostlinná strava. Kurt Sannen, ekologický farmář, výzkumník a předseda IFOAM OE Farmers Interest Group zdůraznil, že zvířata mají svou roli v agroekologických systémech a vyzval k menší spotřebě masa se zaměřením na kvalitu místo kvantity. Zemědělci potřebují spravedlivou cenu, ale silné nadnárodní společnosti tlačí na nižší náklady a ceny. Kurt Sanen požaduje skutečné „nákladové“ účetnictví místo přímých plateb, což je také klíčový požadavek IFOAM OE. Vláda hraje hlavní roli ve změně našeho potravinového systému. Elena Walden z Good Food Institute vyzvala k podpoře veřejné politiky, zejména financování výzkumu a inovací pro agroekologii a poukázala na negativní globální dopady generované naším průmyslovým evropským potravinovým systémem.
Poslední panel pojednával o propojení městských regionů, živých laboratoří a lokální politiky a o dlouhodobé transformaci potravinového systému.
Zdroj: ČTPEZ
