Ekologické a regenerativní zemědělství jsou dva přístupy, jejichž cílem je zlepšovat zdraví půdy a zajišťovat udržitelnost zemědělských systémů. I když se tyto koncepty mohou zdát na první pohled odlišné, v jádru mají mnoho společného. Moderní ekologické zemědělství dokáže být regenerativním, ale s tím rozdílem, že nepoužívá herbicidy. Moderní ekologické zemědělství je regenerativní i bez herbicidů.
Ekologické zemědělství v České republice i v celé Evropské unii je regulováno jasnými pravidly, která zahrnují pravidelné kontroly a proces certifikace. Tyto přísné směrnice jsou zde pro zajištění, že zemědělské produkty označené jako „ekologické“ skutečně splňují vysoké standardy udržitelnosti a životního prostředí. Naproti tomu regenerativní zemědělství, přestože má své výhody a cíle pro obnovu půdy a zlepšení biodiverzity, není v současné době podobně regulováno nebo standardizováno. Tento nedostatek standardizace může způsobit rozdíly v praktické aplikaci a kvalitě zemědělských produktů, jelikož zemědělci mají volnost v rozhodování o způsobu uplatňování regenerativních metod.
Čtvrtá hodnotící zpráva IPCC (The Intergovernmental Panel on Climate Change) doporučuje bránit půdní erozi a mineralizaci uhlíku pomocí půdoochranných technologií, např. minimálním zpracováním půdy, bezorebnými technologiemi, obděláváním půdy po vrstevnicích, pěstováním plodin v pásech, budováním teras. V rámci nové SZP pro období 2023-2027 je pro plnění podmínek Kontroly podmíněnosti, konkrétně DZES 6 – Minimální pokryv půdy pro zamezení vzniku holé půdy nezbytné, zajistit v období po sklizni hlavní plodiny minimálně do 31. 10. daného roku pokryv na minimálně 80 % výměry orné půdy těmito způsoby.
Hepperly, et al., (2008) odhaduje, že aplikace kompostu a krycích plodin v osevním postupu, má výrazný vliv na zvýšení obsahu organické hmoty v půdě, dokonce i větší, než bezorebná technika. Pro ekologické zemědělství již existují dostupné metody a technologie, jak obou cílů dosáhnout, i když je stále ještě zapotřebí dalšího zdokonalování, především v oblasti metod redukovaného zpracování půdy.
Redukované zpracování půdy a využívání bezorebných technologií je nyní jednou z možností k plnění standardu DZES 6 v rámci podmínek Kontrol podmíněnosti. Proto se nyní zaměříme na to, jak se ekologické zemědělství stává díky technologiím redukovaného zpracování půdy moderním a udržitelným systémem zemědělství budoucnosti, a také na to, jak se lze vypořádat s novými požadavky na hospodaření.
Ekologické zemědělství představuje udržitelnou alternativu ke konvenčnímu zemědělství, protože vyloučením syntetických chemických látek ve formě syntetických pesticidů minimalizuje negativní dopad na životní prostředí, včetně snížení rizika kontaminace vody, degradace půdy a poškození necílových organismů. K úrodnosti půdy přistupuje komplexně. Ke zlepšení a udržení struktury půdy, obsahu organické hmoty a dostupnosti živin využívá přírodní vstupy: kompost, hnůj, meziplodiny a krycí plodiny. Jeho postupy, jako je střídání plodin, pěstování meziplodin a podpora půdní biodiverzity, pracují v harmonii, vytvářejí zdravý a prosperující půdní ekosystém a přispívají k dlouhodobé úrodnosti půdy a jejímu celkovému zdraví, což je přínosné jak pro životní prostředí, tak pro zemědělskou produkci. Regenerativní zemědělství sice sdílí některé postupy s ekologickým zemědělstvím, ale nevylučuje používání syntetických pesticidů. Ačkoli jeho principy upřednostňují zdraví půdy a odolnost ekosystému, syntetické pesticidy, tedy včetně herbicidů, mohou být stále používány, pokud je to nezbytné. Tento rozdíl může mít ve srovnání s ekologickým zemědělstvím za následek vyšší riziko kontaminace zdrojů životního prostředí.
V posledních letech nabývá na významu uhlíkové zemědělství. S ním souvisí termín “Carbon tunnel vision” (uhlíkové tunelové vidění), který označuje fenomén, kdy se regenerativní zemědělství zaměřuje převážně na uhlíkové kredity a certifikaci, často na úkor jiných klíčových aspektů udržitelného zemědělství. Tato úzká perspektiva může vést k přehnanému důrazu na sekvestraci uhlíku, což může zastínit jiné regenerativní postupy, podporující biologickou rozmanitost, zdraví půdy a ochranu vody. V důsledku toho je pro komunitu regenerativního zemědělství zásadní zachovat vyvážený přístup, který zahrnuje různorodou škálu udržitelných postupů tak, aby podpořily komplexní a dlouhodobý přínos pro životní prostředí.
Ekologické zemědělství a redukované zpracování půdy
Do nedávna bylo jednou z hlavních výzev ekologického zemědělství omezení intenzivního zpracování půdy za účelem omezení tlaku plevelů. To v praxi představuje zejména hlubokou podzimní orbu bez následného setí ozimé plodiny a časté zpracování půdy, což může mít negativní dopad na půdní život, strukturu půdy a být zdrojem emisí skleníkových plynů díky zvýšené mineralizaci organické hmoty v půdě. Redukované zpracování půdy, které znamená minimalizaci zásahů do půdy ve formě omezování orby a snižování počtu následných operací umožňuje řešení těchto problémů. Pokud je tato technologie kombinována s pestrým osevním postupem, dodáváním kvalitní organické hmoty a pěstováním meziplodin, dochází ke snížení eroze, zlepšování struktury půdy a jejímu hospodaření s vodou včetně zvýšení obsahu organické hmoty, respektive schopnosti půdy vázat uhlík.
Redukované zpracování půdy musí být přizpůsobeno konkrétnímu stanovišti. Při přechodu na tuto technologii je cílem méně hluboko a méně často zpracovávat půdu, tím zvyšovat mikrobiální aktivitu v půdě a utvářet lepší půdní strukturu. Začít na malých plochách, nikoli na problémových pozemcích, protože lze očekávat, že tlak plevelů se spíše zvýší. Snížit hloubku orby a její četnost. Používat podmítací pluh, diskové brány, kypřiče se šípovými radličkami apod., není-li použití běžného pluhu nezbytně nutné. Mělce zapravovat organická hnojiva, a tím zvýšit využití dusíku.
Neméně důležité je zohlednit sociální a ekonomické aspekty přechodu na redukované zpracování půdy a bezorebné obdělávání. Aby bylo v ekologickém zemědělství možné úspěšně přejít od hluboké orby k redukovanému zpracování půdy, je nezbytné modernizovat zemědělské nářadí a nástroje i rozvíjet znalosti pěstitelů. Proto je zapotřebí cílit investiční podpory a vzdělávání na tyto nové technologie a praktiky tak, aby byli ekologičtí zemědělci schopni udržet si konkurenceschopnost, zlepšit udržitelnost svého hospodaření a naplňovat podmínky standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu. Poradenství a přenos znalostí, bude pro zemědělce, kteří se chtějí přizpůsobit těmto novým způsobům pěstování, hrát klíčovou roli. V roce 2023 vznikl v rámci aktivit ČTPEZ “Katalog technologií a postupů precizního zemědělství pro ekologické zemědělství”, který popisuje základní postupy a stroje potřebné pro přechod na redukované zpracování půdy v systému EZ. V roce 2022 bylo vytvořeno video zaměřené na uplatňování principů redukovaného zpracování půdy v ekologickém zemědělství, ve kterém jsou představeny jednotlivé typy nářadí, jako jsou stroje pro přímé setí, radličkové a diskové kypřiče, nebo podmítací pluh. Videa je možné shlédnout ZDE.
Na začátku června bylo vyhlášeno první kolo investičních dotací v rámci nového PRV, intervence 33.73 – “Investice do zemědělských podniků”. Projekty, které se budou týkat pořízení stroje s půdoochrannou funkcí, stroje nebo technologie, přispívající ke snížení emisí NH3 do ovzduší nebo zařízení pro precizní zemědělství, budou z hlediska preferenčních bodů zvýhodněny. Stroje, které budou bodově zvýhodněny, jsou v tabulkách přílohy 3 označeny kódy ve sloupci “Bonusy”: POT (stroje pro půdoochranné technologie), PZ (stroje a zařízení využitelné pro precizní zemědělství), NH3 (stroje přispívající ke snižování emisí NH3), GHG (stroje přispívající ke snižování emisí GHG) a PZP.
V rámci redukovaného zpracování půdy jsou pak pro ekologické zemědělce zajímavou příležitostí pro investice například stroje pro přímé setí do nezpracované půdy, pneumatické secí stroje, kombinátory, a radličkové a talířové kypřiče a meziřádkové plečky s automatickým naváděním.
Produktivní a environmentálně udržitelné zemědělství je zásadním předpokladem k tomu, abychom se mohli zbavovat kompromisů v otázkách zabezpečení produkce potravin, klimatických změn a degradace ekosystémů. V tomto smyslu představuje ekologické zemědělství multifunkční strategii zaměřenou na více cílů. Systémově orientovaný koncept ekologického zemědělství, kombinovaný s novými udržitelnými technologiemi nabízí tolik potřebná řešení otázek změny klimatu.
Pro ČTPEZ připravil Jan Trávníček, Czech Organics, s.r.o. a Pavlína Samsonová, Bioinstitut, o.p.s.
Zdroj: ČTPEZ
